XI. Pozvání.

Josef Svatopluk Machar

XI.
Pozvání.

Nač toto čtyřlistové psaní, nač tolik dojímavých vět, nač vzpomínky a naříkání – já nečekal jsem na zpověď. Však svědčí to o dobrém tónu, že v těchto velkých vážných dnech, kdy celý dům váš pln je shonu a tone stále v starostech o toilettu, o povozy, o upravení výbavy, o kuchyni a – vědí bozi – o jaké ještě přípravy, že jste přec ještě našla chvíle kdes v nerušeném ústraní a popsala ty lístky bílé a přidala k nim pozvání! [38] Však chtějíc času šetřit více a péra, slzí vylhaných, a etiketty služebnice, být v zásadách přec věrna svých, tu pozvánku jen, jako všude, jste mohla poslat, spanilá, ta litografům k slávě bude – a mně by zcela stačila... 39