Tobě.

Augustin Eugen Mužík

Tobě.
Kterás žití na obloze sluncem mírným, čistým, jasným, nejdálnější kruhy svoje daříš světlem, teplem spasným,spasným. Shledni dolů se své výše na ten černý, smutný mrak, jenž tu bloudí beze cíle jako mořem spustlý vrak. Paprslek tvé svaté lásky pronikni mou mrtvou hruď, na obloze mého žití duhu míru, blaha vzbuď! [16]