Dvě koruny.

Augustin Eugen Mužík

Dvě koruny.
V těch dílnách zlatníků jak plno, živo bylobylo. Toť krásy nevšední se ukončí dnes dílo, neb zlato, rubíny a jasné diamanty, a stříbro, safíry a velké brillianty se spojí v korunu, již dokonají právě. Jak bude slušeti té urozené hlavě, až v kotlů hřmot a ryk a zvučných polnic vřesku a v hukot salv a děl a pestrých krojů lesku, v žár zlata, hedvábí a bílých krajek třísni a v sterých tisíců jásotu, křiku, písni ji primas vsadí sám na pomazané skráně, na skráně královské, na skráně syna Páně! A podle dílny té na místě opuštěném, kde pouze nevlídný lkal vítr smutným stenem, keř trní pučel sám a divokými ostnyostny, vše vůkol probodat chtěl, zlý a nelítostný, a na to těšil se a snil ve hnusném plese, jak někdo dotknutím až na krev probodne se, [58] a zpilý divokou a hříšnou vášní svojí se houpal po větru a vztekle chřestil zbrojí a jeho každá snět se jako zmije pnula, by kohos nalezla a pevně obemknula a ze své náruče jej nepustila prve, až syta byla by té čerstvé, teplé krve. Tu přišel neznámý kdos, velký, z jeho tváře šla divná, nezemská, jak slunce jasná záře, a jeho poklidné a převelebné čelo jak oltář z mramoru se pyšnilo a stkvělo, a jeho panenské a nedotknuté rety se chvěly ohlasem nebesky sladké věty. Snět jednu ulomil a v korunu ji splítal a v skráň ji vtlačil svou a tak ji vroucně vítal jak onu zlatou král, již právě v kathedrále mu kladli na hlavu. Pak klidně bral se dále, ač teplá, vřelá krev mu s čela tekla na zem – s korunou Genia, jež rve a pálí mrazem. 59
Básně v knize Květy polní:
  1. KVĚTY POLNÍ.
  2. Vzdechy.
  3. Dějiny a člověk.
  4. Já viděl...
  5. Jízda nocí.
  6. Tobě.
  7. Nocturno.
  8. Elegie.
  9. Duma na hřbitově.
  10. In memoriam.
  11. Květ pokoje.
  12. Svatá četa.
  13. Příměří.
  14. Útěcha v práci.
  15. Jitřní zvon.
  16. Hruše.
  17. Romance jarní.
  18. Bříza.
  19. Čapí hnízdo.
  20. Ticho sváteční.
  21. Nápis.
  22. Bludné duše.
  23. Vlna.
  24. Heliopolis.
  25. Dub a palma.
  26. Dvě koruny.
  27. Smrť a Život.
  28. Ztroskotání.
  29. Na Karlově mostě.
  30. Perdita.
  31. Na kříž!
  32. Dvě cnosti.
  33. I. Nic živého, ni pták, jenž větev chudou
  34. II. Usni, zamkni oči, drahé dítě mé,
  35. III. Těch zimních větrů smutný sten
  36. IV. Kdo jsi nenatrhal sobě
  37. V. Umřeme, umřeme! Z našeho těla
  38. Výkřiky.
  39. Děti.
  40. Pole chudých.
  41. Píseň tuláka.
  42. Žně chudých.
  43. Pozdní klas.
  44. Modlitba.
  45. Nocturno zimní.
  46. Ruce a ručky.
  47. Kříž na vsi.
  48. Odkvetlá.
  49. O půlnoci.
  50. Přede dnem.
  51. Nový rok.
  52. Vidění.
  53. Památce Vítězslava Hálka.
  54. Naše palladium.
  55. České jaro.
  56. Ti zníti bude...
  57. Dub a lípa.
  58. Starý prapor.
  59. Duma na husitském bojišti.
  60. Zahučela země.
  61. Píseň o haleně.
  62. Duma na Bílé Hoře.
  63. České vánoce.
  64. Na rodné nivě.
  65. Musa dolorosa.