Na kříž!

Augustin Eugen Mužík

Na kříž!
Děl Caesar: ,Otroci, jej na kříž vbijte, on odvážil se proti nám se vzpeřit, on s naší pýchou sílu svou chtěl měřit, tam hřeby v kost a mozek jemu vryjte!( Sto otroků sem přiskočilo rázem a jako vlci napadli jej lítě a ruce své naň hodili a hbitě jej porazili hrozným pádem na zem. Dvě dřeva vzali a je na kříž sbili a pracovali kladivy a hřeby a vztýčili pak odsouzence k nebi a zabodli kříž v půdu jednou chvílí. Krev kapající chytli do pohárů a s cyperským ji vínem lili v chřtány, a přišly děvy, zveselily pány, a vše kol vřelo v hnusných vášní žáru. [67] Sto robů svoje pokřivilo záda a v každou ránu vděčným plesem vpadli a pod nohy svá těla pánům kladli jak stará zvěř, jež pobit dá se ráda. A prostřed vřavy mocný hlas tu slyší. Ten s kříže šel, jej mroucí slední vzhrdou v líc hodil všem jim jako pěstí tvrdou: Teď přec snad zříte, oč jsem já Vás vyšší! 68