Heliopolis.
Augustin Eugen Mužík
Básně v knize Květy polní:
- KVĚTY POLNÍ.
- Vzdechy.
- Dějiny a člověk.
- Já viděl...
- Jízda nocí.
- Tobě.
- Nocturno.
- Elegie.
- Duma na hřbitově.
- In memoriam.
- Květ pokoje.
- Svatá četa.
- Příměří.
- Útěcha v práci.
- Jitřní zvon.
- Hruše.
- Romance jarní.
- Bříza.
- Čapí hnízdo.
- Ticho sváteční.
- Nápis.
- Bludné duše.
- Vlna.
- Heliopolis.
- Dub a palma.
- Dvě koruny.
- Smrť a Život.
- Ztroskotání.
- Na Karlově mostě.
- Perdita.
- Na kříž!
- Dvě cnosti.
- I. Nic živého, ni pták, jenž větev chudou
- II. Usni, zamkni oči, drahé dítě mé,
- III. Těch zimních větrů smutný sten
- IV. Kdo jsi nenatrhal sobě
- V. Umřeme, umřeme! Z našeho těla
- Výkřiky.
- Děti.
- Pole chudých.
- Píseň tuláka.
- Žně chudých.
- Pozdní klas.
- Modlitba.
- Nocturno zimní.
- Ruce a ručky.
- Kříž na vsi.
- Odkvetlá.
- O půlnoci.
- Přede dnem.
- Nový rok.
- Vidění.
- Památce Vítězslava Hálka.
- Naše palladium.
- České jaro.
- Ti zníti bude...
- Dub a lípa.
- Starý prapor.
- Duma na husitském bojišti.
- Zahučela země.
- Píseň o haleně.
- Duma na Bílé Hoře.
- České vánoce.
- Na rodné nivě.
- Musa dolorosa.