Jarní myšlénka.

Augustin Eugen Mužík

Jarní myšlénka.
Máj kráčel přes celý daleký svět, vše volal k ruchu, písni a letu přec mnohou již k životu nevzbudil snět, a mnohého ptáka nevzbudil k letu. Jak usmál se, zakýval, zavolal, tam vzplanulo srdce, omládlo čelo, přec na mnohém čele neroztál žal, a mnohé srdce ho neuslyšelo. Tož aspoň květu dal na hrob nám, skryl kámen jím chladnýchladný, holý a siný, až nevěděl hrob, zda kvete to sám, či zda to vedle kvete kdos jiný. 23