Jitro.

Augustin Eugen Mužík

Jitro.
Vzbudil se den a vstaly jitřní zvony, jas zlaté spony, jež s nebem dálným zemi bludnou pojí. Tak hlasy jich tu v záři jitra stojí. A v modlitbě a dětské ve důvěře se otevřely nebes dvéře, jak pýří lehké v zbožné, čisté tuše v ráj vzlétly lidské duše. Přes pochyby a odpor náš a stony ty jitřní jásají a pějí zvony. 131