Ze hřbitova.

Augustin Eugen Mužík

Ze hřbitova.
Ze hřbitova se vracím od hrobu mojí krve, jež plála v tělech prve, a teď tam shnila již. Od hrobu otce, matky i druhů lásky mojí. Teď vyschnul’s, blahý zdroji, tě zprahla smrti tíž. Ó byli jste vy vskutku? Či celé vaše žití jest pouhý sen, jenž třpytí se v bdící duši nám? Ó spěte, stejně ničím jak duše nezrozené. Nad vámi temný klene se zapomnění chrám. 76