JAN NERUDA

Antonín Sova

JAN NERUDA
On žert si tropí, vtipem skleslost žehá, a zatím objímá, když nejvíc raní. Jdou pádné myšlenky tou jeho skrání a v srdci mladém zpívá věčná něha. Ať v Římě dumá, věků píseň šlehá, ať jede mořskou, sinou, bouřnou plání, ať zpátečnictví tepe bez ustání, ať nápad hadem v lebku jeho lehá: Šleh každý geniální vždy v něm zradí i básníka i myslitele světu a jeho žahadlo vždy uštkne hadí. Až v rakvi bude snít své němé drama, vtip ještě bude hráti na rtech kmetu, a smrt mu bude velkým vtipem sama! 13