DON JUAN

Antonín Sova

DON JUAN
Jej vizte v divadle, muž proslavený, jenž krásou svojí všecky spletl ženy, všech súčastnil se dostihů a pitek! Don Juan byl to, polo svadlých lýtek, všech dobrodružství vůdce vychytralý, víc požitků než zásad pevných dbalý. Leč v mrtvé saisoně, když po hledišti na zpola prázdná místa svit se prýští, don Juan, vizte! s kým teď šeptat neví o kusech špatných, v nichž se zkáza jeví, o vodě, na níž stůně premiéra, o baletce, jež líbila se včera, a o pikantních klepech v zákulisí. Jej oslovíš, a hned se v hovor mísí. Však líp mu sluší v ústech cigareta, než ohňostroj těch slov, jež v obdiv metá, neb bicykl, když v svátek vyjede si zřít kolem prchat tmavé, dlouhé lesy, neb vdovička vždy mladá o výletě, s níž pleská o modách a toaletě. – 70