I. Stesk Jimeny.

Jaroslav Vrchlický

I.
Stesk Jimeny.
Hraběte Lozana dcera, Jimena ctná, ušlechtilá, k stolu sedla k svému choti, o lečems by promluvila. Plna smutku, nepokoje, který pálí, který bolí, zřela chotě, jenž v boj táhnultáhnul, kdož ví, nezhyne-li v poli. Zachází s ní s nedůvěrou, vojín ukázal se býti, domnívá se, nad Lozanem znovu že se touží mstíti. Ač byl hrabě zcela pomstěn, v bolesti své dále lkala, se slzami lásky v oku tiché vzdechy k nebi slalaslala, k němu v hoři velkém štkala: [31] „Jak neblahá je dáma urozená, jíž chotěm stal se čacký smělý muž, jest v lepší štěstí selka vyvolená, kdo její blaho vyrvati jí můž? I vzbudí-li se, není opuštěná, choť vedle spí, nechť noc se smráká juž, zří vedle sebe muže svého spáti, a dřív-li vstane, večer se zas vrátí. O divých bitvách sen ji nevzbudí, synáčka svého ku prsu si nese, jej nasytí, své drží na hrudi, když zří, že usnul, rozplývá se v plese,plese. Svět její, chata její, netrudí ji okolí a co kol světem zve se, o zlatý dům se nestará v své chatě, ví, štěstí největší že není v zlatě. Pak přijde neděle! To pravé žití v košilce čisté, ve svatebním hávu, jí tolar v šňuře ze korálu svítí, ty zříšzříš, jak veselí se v družek davu, Pakpak tancuje se, smích tu musí zníti, jsou sousedky zde, v děvčat patří vřavu, žert mnohý hrubý v drsném zazní hlase a ona stará posud mladou zdá se.“ Rodrigo nemůže snésti Jimeny to naříkání, při jilci Tizony meče přisahá v svém odhodlání: nepůjde víc na hranice v děsné s Maury zlými klání, s ženou svou chce vesel žíti, spokojeně v radovániradování. 32
Básně v knize Cid v zrcadle španělských romancí:
  1. I. Cid se obraně práva zaslibuje.
  2. II. Stisk ruky.
  3. III. Rozhodnutí Cidovo.
  4. IV. Cid pomstu vykoná.
  5. V. Hlava za hlavu.
  6. I. Nářek Jimeny.
  7. II. Cid králem vyzván, by se zodpovídal.
  8. III. Král Cida námluvčím.
  9. IV. Sňatek.
  10. V. Kvasy a šprýmy.
  11. I. Stesk Jimeny.
  12. II. Nový stesk Jimeny.
  13. III. Starosti Jimeny.
  14. IV. Odpověd krále.
  15. V. Jimena matkou.
  16. VI. Doňa Urraca.
  17. VII. Don Fernando.
  18. I. Cid u krále.
  19. II. Pět králův Maurských.
  20. III. Zjevení sv. Lazara.
  21. IV. Výzev k boji.
  22. V. Coimbra.
  23. VI. Setkání v lese.
  24. VII. Rodrigo Diaz, zván Cid.
  25. VIII. Daň.
  26. IX. Cid a papež.
  27. I. Spor v rodině královské.
  28. II. Hádka mezi bratry.
  29. III. Cid a doňa Urraca.
  30. IV. Zamora.
  31. V. Poselství.
  32. VI. Útěk a smíření.
  33. VII. Dva vítězi.
  34. VIII. Vražda.
  35. IX. Nářek vasalův.
  36. I. Po smrti Sanchově.
  37. II. Poslední zpověď.
  38. III. Vyzvání.
  39. IV. Pedro Arías.
  40. V. Otec.
  41. VI. Poslední průvod.
  42. VII. Odpověď Gonzala.
  43. VII. Souboj.
  44. IX. Don Alfonso.
  45. I. Přísaha.
  46. II. Poselství.
  47. III. Válečná porada.
  48. IV. Babieça.
  49. V. Sláva Cidova.
  50. VI. Král Bukar a Cid.
  51. VII. Dva meče.
  52. VIII. Testamentum militare.
  53. I. Hněv králův.
  54. II. Cid se loučí.
  55. III. Půjčka.
  56. IV. Alcocer.
  57. V. Cid Campeador.
  58. VI. Adofir de Mudafar.
  59. VII. Cid se loučí s Jimenou.
  60. VIII. Věštec.
  61. I. Obléhal tak Valencii
  62. II. „My dva budem jísti spolu
  63. III. Martin Pelaez se zarděl
  64. I. Příměří.
  65. II. Slyšení.
  66. III. Návrat z vyhnanství.
  67. Miramamolin.
  68. V. Vítězství.
  69. I. Zeťové.
  70. II. Lev.
  71. III. Cid zetě kárá.
  72. IV. Pomsta zeťů Cidových.
  73. V. Bol Jimeny a přísaha Cidova.
  74. VI. Cid od krále spravedlnost žádá.
  75. VII. Lavice maurská.
  76. VIII. Hněv Cidův.
  77. IX. Rozsudek.
  78. X. Vytáčky hrabat.
  79. XI. Tizona a Colada, meče Cidovy.
  80. XII. Konec sporu.
  81. XIII. Pomsta za Cida.
  82. XIV. Návrat bojovníků Cidových po vykonané pomstě.
  83. I. Sv. Petra zjevení.
  84. II. Závěť Cidova.
  85. III. Poslední chvíle.
  86. IV. Žal Jimeny.
  87. V. I mrtvý Cid boj vyhrává.
  88. VI. Pohřeb.
  89. VII. Mrtvý Cid a žid.
  90. VIII. Cida uctívání.
  91. IX. Cidův nápis náhrobní.