VI. Setkání v lese.

Jaroslav Vrchlický

VI.
Setkání v lese.

Sotva záře Apollina na nebi se ukázala, ihned jeho sestra bledá zrovna na proti mu vzplála. Zelenou jel houští lesní, která v rosných perlách stála, slavíků kde plesná hudba jásavé své trylky hrála, a kde vánkuvánků křídlem tichých sladká vůně poletala; rytíř na ohnivém oři, stříbra spousta lemovala jeho čabraku i postroj, na oštěpu třepetala korouhev se bílá vzduchem, výzbroj jemná v slunci plála. Rek ten vyjel z Castilie, v Lusitansko zajel směle, Abdallaha Maura hledal, jehož skutky v bojích skvělé rozlétly se HispaniiHispanií, chtěl s ním bít se převesele. Náhle v cesty polovině tvrdošijně komoň stojí, Don Rodrigo z Bivaru ostruhu mu dá hned dvojí, ale kůň se nehne z místa o krok dále, stále stojí. 67 Rodrigo to zpozoruje, v střemenech se vztyčí hněvněhněvně, aby poznal pravý důvod, proč oř jeho stojí pevně. Na vše zírá strany kolem, do země svůj oštěp vrazí, tělem oň se celý opře, v tom hlas křičet slyší v mlází, nevidí však křičícího, vzdechy jenž křik doprovází: „Osude zlý, přeukrutný, ty ses pomstil, jak se sluší, nejen žes mi urval život, ale s životem též duši!“ Aby vidělviděl, kdo tam sténá, Cid v houšť zašel, aj, tu leží neznámý Maur, jenž tak sténal, v krvi svojí v trávě svěží. Tělo jeho jedna rána, soucitem jat Cid ho zřel a již ku pomoci jeho s koně sestoupiti chtěl, s jednou dámou rytířů čtyř tlum když zhledl, ten sem jeljel. Dáma znavena již byla, proti čtyřem bránila se, sotva Roderiga zhledla, zakvílela v žalném hlase: 68 „Trochu-li jen zdvořilosti, rytíři, vám v srdce sahá, pomoc, já jsem sirá Aja, zajatkyně Abdallaha!“ Rodrigo si ku útoku pevně oštěp zasadil, v ráz ti čtyři v divém skoku vyrazili ze všech sil, ale žádný z oněch čtyřech ze sedla jej neshodil, za to jednoho on svrhl, oštěp po tom odhodil, mečem na tři pak se pustil, jednoho tak zachvátil, že pad na zem, dva pak prchli, stíhati je nevolil. Na to obrátil se k dámě, zvěděti, co s ní se dělo, ale ani slůvko jedno strachem z úst jí nesletělo, zašla v houšť, kde Abdallaha zkrvácené bylo tělo. V Castilii odebral se, nechtěl za ní jíti dále, komu zhoubu dělati chtěl, Cid vždy dělal dobro stále. 69
Básně v knize Cid v zrcadle španělských romancí:
  1. I. Cid se obraně práva zaslibuje.
  2. II. Stisk ruky.
  3. III. Rozhodnutí Cidovo.
  4. IV. Cid pomstu vykoná.
  5. V. Hlava za hlavu.
  6. I. Nářek Jimeny.
  7. II. Cid králem vyzván, by se zodpovídal.
  8. III. Král Cida námluvčím.
  9. IV. Sňatek.
  10. V. Kvasy a šprýmy.
  11. I. Stesk Jimeny.
  12. II. Nový stesk Jimeny.
  13. III. Starosti Jimeny.
  14. IV. Odpověd krále.
  15. V. Jimena matkou.
  16. VI. Doňa Urraca.
  17. VII. Don Fernando.
  18. I. Cid u krále.
  19. II. Pět králův Maurských.
  20. III. Zjevení sv. Lazara.
  21. IV. Výzev k boji.
  22. V. Coimbra.
  23. VI. Setkání v lese.
  24. VII. Rodrigo Diaz, zván Cid.
  25. VIII. Daň.
  26. IX. Cid a papež.
  27. I. Spor v rodině královské.
  28. II. Hádka mezi bratry.
  29. III. Cid a doňa Urraca.
  30. IV. Zamora.
  31. V. Poselství.
  32. VI. Útěk a smíření.
  33. VII. Dva vítězi.
  34. VIII. Vražda.
  35. IX. Nářek vasalův.
  36. I. Po smrti Sanchově.
  37. II. Poslední zpověď.
  38. III. Vyzvání.
  39. IV. Pedro Arías.
  40. V. Otec.
  41. VI. Poslední průvod.
  42. VII. Odpověď Gonzala.
  43. VII. Souboj.
  44. IX. Don Alfonso.
  45. I. Přísaha.
  46. II. Poselství.
  47. III. Válečná porada.
  48. IV. Babieça.
  49. V. Sláva Cidova.
  50. VI. Král Bukar a Cid.
  51. VII. Dva meče.
  52. VIII. Testamentum militare.
  53. I. Hněv králův.
  54. II. Cid se loučí.
  55. III. Půjčka.
  56. IV. Alcocer.
  57. V. Cid Campeador.
  58. VI. Adofir de Mudafar.
  59. VII. Cid se loučí s Jimenou.
  60. VIII. Věštec.
  61. I. Obléhal tak Valencii
  62. II. „My dva budem jísti spolu
  63. III. Martin Pelaez se zarděl
  64. I. Příměří.
  65. II. Slyšení.
  66. III. Návrat z vyhnanství.
  67. Miramamolin.
  68. V. Vítězství.
  69. I. Zeťové.
  70. II. Lev.
  71. III. Cid zetě kárá.
  72. IV. Pomsta zeťů Cidových.
  73. V. Bol Jimeny a přísaha Cidova.
  74. VI. Cid od krále spravedlnost žádá.
  75. VII. Lavice maurská.
  76. VIII. Hněv Cidův.
  77. IX. Rozsudek.
  78. X. Vytáčky hrabat.
  79. XI. Tizona a Colada, meče Cidovy.
  80. XII. Konec sporu.
  81. XIII. Pomsta za Cida.
  82. XIV. Návrat bojovníků Cidových po vykonané pomstě.
  83. I. Sv. Petra zjevení.
  84. II. Závěť Cidova.
  85. III. Poslední chvíle.
  86. IV. Žal Jimeny.
  87. V. I mrtvý Cid boj vyhrává.
  88. VI. Pohřeb.
  89. VII. Mrtvý Cid a žid.
  90. VIII. Cida uctívání.
  91. IX. Cidův nápis náhrobní.