III. Cid a doňa Urraca.

Jaroslav Vrchlický

III.
Cid a doňa Urraca.
Sotva ztichly žalozpěvy nad smrtí Dona Fernanda, sotva nastoup vládu po něm královskou syn jeho Sancho, tisícerých bojů v zmatku s prosbou poslal tisícerou Sancho Cida do Zamory k donně Urrace, by králi popustila tuto pevnost, ku prospěchu svého bratra, v jeho moc a jeho vládu. Odcestoval Roderigo, splnit rozkaz krále svého, ku staré tu bráně přišel obsazené, jak se sluší. Vstoupiti tam když mu brání, jemu, jejž ctí Hispanie, na stráže chce dorážeti, by moh splnit pánův rozkaz. Již se chystá ku obraně, ku odporu stráže brány, která ostříhá tam hradby, když na povyk Kastilčana donna Urraca se zjeví stísněna a v hávu smutku, přes okraj se valu sklání, rukami i tváří hýbe a se zrakem zaslzeným k Cidovi dí statečnému: 88 „Zpupný, zanech všeho boje, Roderigo, krok svůj stav! Na minulé zašlé doby, měl bysi se rozpomnít! K rytířství tě ozbrojiti u Santjaga, můj byl čin! Když jsi, vasal, v kruté boje z ruky matky koně vzal, ostruh vzal též ryzí zlato, mnou abys byl více ctěn. (Glossa.) Pověz, u cizích proč bran, jež jsi dobyl v bojů vřavě, křiče hrozíš odhodlán mně, pod tíží hrozných ran odumřelé dávno slávě, necítíš ty, tak se zbroje odloživ přítele háv, že jen hájím právo svoje? Zpupný, zanech všeho boje, Roderigo, krok svůj stav! Věrolomný v slovu svém, běda, křivopřísežníku, jenž měls domov v srdci mém, jakým odplácíš mi zlem, se mnou v spor jdeš, nevděčníku! Chceš zmar ženy plné mdloby zpupnou pěstí potvrdit? I přes krále hněv a zloby, na minulé zašlé doby měl bysi se rozpomnít! 89 Žena jsem a láska má nedopustí, abych z nebe zkázu tvoji chtěla, zlá, nebo velký žal mne střebe, ten jen v hrudi mojí plá. Na tobě se nechci mstíti, byť i stihnout měl mne zhyn, neb vždy musím o tom sníti, k rytířství tě ozbrojiti u Santjaga, můj byl čin! Cos ty dávno zapomněl, slabá uváží vždy žena, žes až sem se odvážil, co jsijsi, myslíš, ne cos byl, věc to dávno zapomněná... Věř, měj odpuštění moje, nejsa šlechtic, jím ses stalstal, z ruky otce mého zbroje když jsi, vasal, v kruté boje z ruky matky koně vzal. Povýšiti tebe tam, odkud sražena já byla, zdar ti dali a mně klam, co jsi slávou získal sám, sláva tvá mne oloupila. Věř, mně tolik bylo vzato, otce vůli splnit jen chtěla jsem, co jemu svato, ostruh vzal’s tak ryzí zlato, mnou abys byl více ctěn! 90
Básně v knize Cid v zrcadle španělských romancí:
  1. I. Cid se obraně práva zaslibuje.
  2. II. Stisk ruky.
  3. III. Rozhodnutí Cidovo.
  4. IV. Cid pomstu vykoná.
  5. V. Hlava za hlavu.
  6. I. Nářek Jimeny.
  7. II. Cid králem vyzván, by se zodpovídal.
  8. III. Král Cida námluvčím.
  9. IV. Sňatek.
  10. V. Kvasy a šprýmy.
  11. I. Stesk Jimeny.
  12. II. Nový stesk Jimeny.
  13. III. Starosti Jimeny.
  14. IV. Odpověd krále.
  15. V. Jimena matkou.
  16. VI. Doňa Urraca.
  17. VII. Don Fernando.
  18. I. Cid u krále.
  19. II. Pět králův Maurských.
  20. III. Zjevení sv. Lazara.
  21. IV. Výzev k boji.
  22. V. Coimbra.
  23. VI. Setkání v lese.
  24. VII. Rodrigo Diaz, zván Cid.
  25. VIII. Daň.
  26. IX. Cid a papež.
  27. I. Spor v rodině královské.
  28. II. Hádka mezi bratry.
  29. III. Cid a doňa Urraca.
  30. IV. Zamora.
  31. V. Poselství.
  32. VI. Útěk a smíření.
  33. VII. Dva vítězi.
  34. VIII. Vražda.
  35. IX. Nářek vasalův.
  36. I. Po smrti Sanchově.
  37. II. Poslední zpověď.
  38. III. Vyzvání.
  39. IV. Pedro Arías.
  40. V. Otec.
  41. VI. Poslední průvod.
  42. VII. Odpověď Gonzala.
  43. VII. Souboj.
  44. IX. Don Alfonso.
  45. I. Přísaha.
  46. II. Poselství.
  47. III. Válečná porada.
  48. IV. Babieça.
  49. V. Sláva Cidova.
  50. VI. Král Bukar a Cid.
  51. VII. Dva meče.
  52. VIII. Testamentum militare.
  53. I. Hněv králův.
  54. II. Cid se loučí.
  55. III. Půjčka.
  56. IV. Alcocer.
  57. V. Cid Campeador.
  58. VI. Adofir de Mudafar.
  59. VII. Cid se loučí s Jimenou.
  60. VIII. Věštec.
  61. I. Obléhal tak Valencii
  62. II. „My dva budem jísti spolu
  63. III. Martin Pelaez se zarděl
  64. I. Příměří.
  65. II. Slyšení.
  66. III. Návrat z vyhnanství.
  67. Miramamolin.
  68. V. Vítězství.
  69. I. Zeťové.
  70. II. Lev.
  71. III. Cid zetě kárá.
  72. IV. Pomsta zeťů Cidových.
  73. V. Bol Jimeny a přísaha Cidova.
  74. VI. Cid od krále spravedlnost žádá.
  75. VII. Lavice maurská.
  76. VIII. Hněv Cidův.
  77. IX. Rozsudek.
  78. X. Vytáčky hrabat.
  79. XI. Tizona a Colada, meče Cidovy.
  80. XII. Konec sporu.
  81. XIII. Pomsta za Cida.
  82. XIV. Návrat bojovníků Cidových po vykonané pomstě.
  83. I. Sv. Petra zjevení.
  84. II. Závěť Cidova.
  85. III. Poslední chvíle.
  86. IV. Žal Jimeny.
  87. V. I mrtvý Cid boj vyhrává.
  88. VI. Pohřeb.
  89. VII. Mrtvý Cid a žid.
  90. VIII. Cida uctívání.
  91. IX. Cidův nápis náhrobní.