III. Zjevení sv. Lazara.

Jaroslav Vrchlický

III.
Zjevení sv. Lazara.
Na dvoře když slavnosti vše sňatku, jenž tak králi milý, doňy Jimeny s Rodrigem v slávě vší se ukončily, Nana pouť ihned Cid se vydal, od krále vzav odpuštění, k apoštolu do Sanjaga, k svého slibu vyplnění. Milerád král svolil, hojně pak jej podaroval, k tomu prose k velikému dílu by se brzy vrátil domů. S Jimenou též rozloučil se, by s ní dobře zacházela, odevzdal ji matce svojí, by jí vyhověla zcela. 58 Dvacet hidalgů jen vybral ku cestě si na ochranu, mnoho almužen pak rozdal pro Boha a svatou Pannu. A jak jel, tu vedle cesty málomocného zřel tkvíti hluboko až k pasu v bahně, zkad se nemoh vyprostiti. Pro lásku on boží prosil, ve velikém úpěl hlase, odtamtud by vytáhl jej, že mu poslouží to k spáse. Jak to slyšel RoderigoRoderigo, s koně stoupil, k chorci pádil, vytáh z bahna nemocného, za sebe jej na kůň vsadil. Vzal jej s sebou do hospody, u jednoho jed s ním stolu, kázal připraviti lože, na němž oba spali spolu. Takto asi ku půlnoci málomocný nespal, pouze Rodrigovi, jenž spal pevně, mezi lopatky dých dlouze Aa tak prudce, že tím dechem Rodrigo se zbudil, zvedal, zlekán vedle sebe, v jizbě málomocného kol hledal. 59 Nenašel jej a po světle dal se hlasně do volání, a když světlo přinešeno, po nemocném nikde zdání. Když leh znovu do postele, hlubě jal se přemítati o všem tomto a v tom viděl vedle sebe muže státi. V bílé roucho zahalený, vlídně jemu ve tvář hleděl, „Bdíš-li, či spíš? Roderigo?“ „Nespím!“ on mu odpověděl. „Ale pověz mi, kdo ty jsi, jehož roucho jasem svítí?“ – „Slyš mne, já jsem svatý Lazar, a chci s tebou hovořiti. Já jsem onen málomocný, jejž jsi spasil k Bohu z lásky, Rodrigo, Bůh miluje tě, vše ti splní bez otázky. Tak, že všecko zdaří se ti, co jen začneš velikého, buď to v míru, nebo v boji, jen když ke cti je to Jeho. Slavný budeš, obávaný od křesťanů, mouřenínů, že ti nikdo neublíží v žádném nepřátelském činu. 60 Nepřemožen celým světem, čestného až do skonání, nade všemi vítěz budeš, Bůh ti šle své požehnání.“ Při posledních těchto slovech zmizel přízrak okamžitě, Rodrigo vstal z lože svého, na kolena vrh se hbitě, Poděkovalpoděkoval králi Nebes, Marii též Panně svaté, a tak na modlitbách klečel, až se kmitlo jitro zlaté. Do Sanjaga pak se vydal, splnil putování svoje, vrátil se pak v Calahorru, král kde dlel i jeho voje. Ten jej přijal milostivě, blah, že vrátil se tak svěží, s Martinem pak Gonzalecem utkal se, a zmoh jej v řeži. 61
Básně v knize Cid v zrcadle španělských romancí:
  1. I. Cid se obraně práva zaslibuje.
  2. II. Stisk ruky.
  3. III. Rozhodnutí Cidovo.
  4. IV. Cid pomstu vykoná.
  5. V. Hlava za hlavu.
  6. I. Nářek Jimeny.
  7. II. Cid králem vyzván, by se zodpovídal.
  8. III. Král Cida námluvčím.
  9. IV. Sňatek.
  10. V. Kvasy a šprýmy.
  11. I. Stesk Jimeny.
  12. II. Nový stesk Jimeny.
  13. III. Starosti Jimeny.
  14. IV. Odpověd krále.
  15. V. Jimena matkou.
  16. VI. Doňa Urraca.
  17. VII. Don Fernando.
  18. I. Cid u krále.
  19. II. Pět králův Maurských.
  20. III. Zjevení sv. Lazara.
  21. IV. Výzev k boji.
  22. V. Coimbra.
  23. VI. Setkání v lese.
  24. VII. Rodrigo Diaz, zván Cid.
  25. VIII. Daň.
  26. IX. Cid a papež.
  27. I. Spor v rodině královské.
  28. II. Hádka mezi bratry.
  29. III. Cid a doňa Urraca.
  30. IV. Zamora.
  31. V. Poselství.
  32. VI. Útěk a smíření.
  33. VII. Dva vítězi.
  34. VIII. Vražda.
  35. IX. Nářek vasalův.
  36. I. Po smrti Sanchově.
  37. II. Poslední zpověď.
  38. III. Vyzvání.
  39. IV. Pedro Arías.
  40. V. Otec.
  41. VI. Poslední průvod.
  42. VII. Odpověď Gonzala.
  43. VII. Souboj.
  44. IX. Don Alfonso.
  45. I. Přísaha.
  46. II. Poselství.
  47. III. Válečná porada.
  48. IV. Babieça.
  49. V. Sláva Cidova.
  50. VI. Král Bukar a Cid.
  51. VII. Dva meče.
  52. VIII. Testamentum militare.
  53. I. Hněv králův.
  54. II. Cid se loučí.
  55. III. Půjčka.
  56. IV. Alcocer.
  57. V. Cid Campeador.
  58. VI. Adofir de Mudafar.
  59. VII. Cid se loučí s Jimenou.
  60. VIII. Věštec.
  61. I. Obléhal tak Valencii
  62. II. „My dva budem jísti spolu
  63. III. Martin Pelaez se zarděl
  64. I. Příměří.
  65. II. Slyšení.
  66. III. Návrat z vyhnanství.
  67. Miramamolin.
  68. V. Vítězství.
  69. I. Zeťové.
  70. II. Lev.
  71. III. Cid zetě kárá.
  72. IV. Pomsta zeťů Cidových.
  73. V. Bol Jimeny a přísaha Cidova.
  74. VI. Cid od krále spravedlnost žádá.
  75. VII. Lavice maurská.
  76. VIII. Hněv Cidův.
  77. IX. Rozsudek.
  78. X. Vytáčky hrabat.
  79. XI. Tizona a Colada, meče Cidovy.
  80. XII. Konec sporu.
  81. XIII. Pomsta za Cida.
  82. XIV. Návrat bojovníků Cidových po vykonané pomstě.
  83. I. Sv. Petra zjevení.
  84. II. Závěť Cidova.
  85. III. Poslední chvíle.
  86. IV. Žal Jimeny.
  87. V. I mrtvý Cid boj vyhrává.
  88. VI. Pohřeb.
  89. VII. Mrtvý Cid a žid.
  90. VIII. Cida uctívání.
  91. IX. Cidův nápis náhrobní.