II. Lev.

Jaroslav Vrchlický

II.
Lev.
Po odbytém hodokvase obličej v své noře prsty sedě dřímal seňor Cid, dřímal skvostném na sedátku, Diego a Fernand, zeti, ostříhali jeho klid. Bermudo též koktající, jenž se objevil tak statným, všecky bavil jeho šprým, každý klad, by mluvil tiše, aby ztajil hlučné smíchy, ruku svoji k ústům svým. Náhle slyšeli tu hlasy, které palácem dál zněly: „Ukryjte se přede lvem, běda tomu, kdo jej pustil!“ Nezlekán byl don Bermudo, ne tak oba bratři jeho, kteří jati postrachem. Po taji se umlouvali, v mžiku oba svorni byli, prchnout jak to možno jen, Fernand Gonzala, ten mladší, počátkem byl zbabělosti, za Cida jsa zastrčen. 209 Neboť skryl se pod lavici, ale starší bratr obou, Diego se dále skryl, na špinavé zašel místo, které nelze jmenovati – čeledě se rozleh kvil. Řvoucí lev sem náhle vstoupil, Bermudo v tvář zřel mu klidně, třímaje meč v pěsti své, Aa tu Cid svůj hlas pozvedl, jemuž se pak velkým divem ocasem jen komíhajíc vzdalo zvíře zuřivé. Děkoval Cid lvovi za to, paže kol šíje mu vinul, do chléva jej zpátky ved, tisíckráte políbil jej, ohromen tu dav stál celý, který výjev tento zhled. Nebo dav ten nepochopil, oba dva, že lvové byli, ale Cid silnější z nich. V sál se potom obrátili, Cid tu po svých obou zetěch ptal se, hovor jen a smích. Uhádl jich celou špatnost, Bermudo mu odpovídá, jenž tu civí, aby zřel, samičkou je lev či samcem, Martin Pelaez sem vstoupil, Asturčan ten obávaný, hlasně křiknuv, toto děl: 210 „Závdavek mi dejte, pane, nebo již jej vytáhli ven.“ „Koho?“ otázal se Cid. Odvětil: „Druhého bratra, který z bázně, kam čest nechce, do hlubiny smradu slít. Vizte, pane, zde se bliží, ale prosím, stranou jděte, nebo vedle něho stát kaditelny potřeba jest – toho z kouta vytáhnuli, z onoho šel velký smrad. Svatební bohaté šaty černým lejnem pokáleny; velkým hněvem jat byl Cid, na oba se bratry díval, v srdci boj, zda mluviti má, v srdci boj, zda lépe mlčet, sám nevědělnevěděl, co má být! Konečně se rozhovořil hrdý Kastilčan v slov splavu a co lál na obě baby, o tom klidně dám již zprávu. 211
Básně v knize Cid v zrcadle španělských romancí:
  1. I. Cid se obraně práva zaslibuje.
  2. II. Stisk ruky.
  3. III. Rozhodnutí Cidovo.
  4. IV. Cid pomstu vykoná.
  5. V. Hlava za hlavu.
  6. I. Nářek Jimeny.
  7. II. Cid králem vyzván, by se zodpovídal.
  8. III. Král Cida námluvčím.
  9. IV. Sňatek.
  10. V. Kvasy a šprýmy.
  11. I. Stesk Jimeny.
  12. II. Nový stesk Jimeny.
  13. III. Starosti Jimeny.
  14. IV. Odpověd krále.
  15. V. Jimena matkou.
  16. VI. Doňa Urraca.
  17. VII. Don Fernando.
  18. I. Cid u krále.
  19. II. Pět králův Maurských.
  20. III. Zjevení sv. Lazara.
  21. IV. Výzev k boji.
  22. V. Coimbra.
  23. VI. Setkání v lese.
  24. VII. Rodrigo Diaz, zván Cid.
  25. VIII. Daň.
  26. IX. Cid a papež.
  27. I. Spor v rodině královské.
  28. II. Hádka mezi bratry.
  29. III. Cid a doňa Urraca.
  30. IV. Zamora.
  31. V. Poselství.
  32. VI. Útěk a smíření.
  33. VII. Dva vítězi.
  34. VIII. Vražda.
  35. IX. Nářek vasalův.
  36. I. Po smrti Sanchově.
  37. II. Poslední zpověď.
  38. III. Vyzvání.
  39. IV. Pedro Arías.
  40. V. Otec.
  41. VI. Poslední průvod.
  42. VII. Odpověď Gonzala.
  43. VII. Souboj.
  44. IX. Don Alfonso.
  45. I. Přísaha.
  46. II. Poselství.
  47. III. Válečná porada.
  48. IV. Babieça.
  49. V. Sláva Cidova.
  50. VI. Král Bukar a Cid.
  51. VII. Dva meče.
  52. VIII. Testamentum militare.
  53. I. Hněv králův.
  54. II. Cid se loučí.
  55. III. Půjčka.
  56. IV. Alcocer.
  57. V. Cid Campeador.
  58. VI. Adofir de Mudafar.
  59. VII. Cid se loučí s Jimenou.
  60. VIII. Věštec.
  61. I. Obléhal tak Valencii
  62. II. „My dva budem jísti spolu
  63. III. Martin Pelaez se zarděl
  64. I. Příměří.
  65. II. Slyšení.
  66. III. Návrat z vyhnanství.
  67. Miramamolin.
  68. V. Vítězství.
  69. I. Zeťové.
  70. II. Lev.
  71. III. Cid zetě kárá.
  72. IV. Pomsta zeťů Cidových.
  73. V. Bol Jimeny a přísaha Cidova.
  74. VI. Cid od krále spravedlnost žádá.
  75. VII. Lavice maurská.
  76. VIII. Hněv Cidův.
  77. IX. Rozsudek.
  78. X. Vytáčky hrabat.
  79. XI. Tizona a Colada, meče Cidovy.
  80. XII. Konec sporu.
  81. XIII. Pomsta za Cida.
  82. XIV. Návrat bojovníků Cidových po vykonané pomstě.
  83. I. Sv. Petra zjevení.
  84. II. Závěť Cidova.
  85. III. Poslední chvíle.
  86. IV. Žal Jimeny.
  87. V. I mrtvý Cid boj vyhrává.
  88. VI. Pohřeb.
  89. VII. Mrtvý Cid a žid.
  90. VIII. Cida uctívání.
  91. IX. Cidův nápis náhrobní.