I. Spor v rodině královské.

Jaroslav Vrchlický

I.
Spor v rodině královské.
Vládl veliký král Sancho ve své říši v Kastilii, don Garcia, bratr jeho, vládl opět v Galicii. Ale o vlastnictví trůnu mezi bratry boj byl stálý, až se ve krvavém boji utkali ti oba králi. Sancha Garcia tu lapil, lidu sta mu pobil hněvně, šesti mužům pak jej svěřil, by jej ostříhali pevně. Stopoval na rychlém koni, slední zbytky jeho ztráty, mezímezi tím, co velkou bolest cítil Sancho takto jatý. [81] Začal prositi své strážce, aby jemu volnost dali, mnohou milost, velké statky, za to z jeho ruky vzali, a pak v země jeho bratra, aby nikdy nevpadali. Ale všichni jeho strážci, mlčky stáli nepohnutě, hlídali jej, až by král sám rozsoudil tu dle své chutě. Co tak zajat byl Don Sancho, Alvar Faňez se tu zjeví, a tu strážcům krále mluví a řeč jeho kypí hněvy. „Hoj, vy zrádci, pusťte krále, podle vězníte jej tady!“ A již mezi ně se vrhnul, vztekle vpadl v jejich řady. Rázem dva meč jeho skolil, čtyři prchli polem, nocí, osvobozen byl Don Sancho z hlídačů svých kruté moci. Silným zavolal tu hlasem: „Manové, sem obraťte se, stará sláva Kastilčanů, rytíři, ať ve vás hne se! V cti jste povždy chránili ji, v každé řeži na bojišti, dnes ji přece neztratíte, ať dál vzrůstá v doby příští!“ 82 Čtyři sta rytířů čackých, přisáhlo k praporu krále, v tom však v trysku nejdivějším Cid sem cválá nenadále. Tři sta rytířů on vede, staré šlechty v staré pýše, sotva uzřel je Don Sancho, jak mu hruď se vzpjala výše! A on pravil k rekům svojím: „V pole nazpět, druzi milí, přišel Cid a zvítězíme, pole naším je v té chvíli. Vlídně uvítal pak Cida, statečného Kastilčana: „Rodrigo můj, buďte vítán, štěstí jste mi přines z rána! Jak vy dnes ve pravou chvíli, nikdo nepřišel z mých zemí, aby sloužil pánu svému jak vy, Cide, jenž ctěn všemi.“ A Cid králi odpovídá, smělý hovor, vyzývavý: „Věřte, pane, dnes jste dobyl lacině to pole slávy. Garcia vy bratra svého račtež do zajetí vzíti, jinak chci, jak vasal věrný koruny, hned pro vás mříti.“ 83 V tom Don Garcia se blížíblíží, co tak ve hovoru dleli, nevěděl nic, co se stalo, vítěz byl a převeselý. Vesele si prozpěvovalprozpěvoval, bratra jak chyt pevnou páží, kterak držel jej a pevně v rukách svojích věrných stráží. Sotva spatřili se králi, hoj, boj opět vzkypěl dravě, drsnější než první, v kterém Sancho podleh bratra vřavě. Garcia byl zmožen rázem, vojska jeho udolána, Garcia Cid srazil na zem, silnou páží, jaká rána! Vesel nad takovým lupem, před svého jej přivlek pána! Okovy mu ihned dány, a teď ve vězení v Luně, podle vůle krále Sanchy Don Garcio lká a stůně. 84
Básně v knize Cid v zrcadle španělských romancí:
  1. I. Cid se obraně práva zaslibuje.
  2. II. Stisk ruky.
  3. III. Rozhodnutí Cidovo.
  4. IV. Cid pomstu vykoná.
  5. V. Hlava za hlavu.
  6. I. Nářek Jimeny.
  7. II. Cid králem vyzván, by se zodpovídal.
  8. III. Král Cida námluvčím.
  9. IV. Sňatek.
  10. V. Kvasy a šprýmy.
  11. I. Stesk Jimeny.
  12. II. Nový stesk Jimeny.
  13. III. Starosti Jimeny.
  14. IV. Odpověd krále.
  15. V. Jimena matkou.
  16. VI. Doňa Urraca.
  17. VII. Don Fernando.
  18. I. Cid u krále.
  19. II. Pět králův Maurských.
  20. III. Zjevení sv. Lazara.
  21. IV. Výzev k boji.
  22. V. Coimbra.
  23. VI. Setkání v lese.
  24. VII. Rodrigo Diaz, zván Cid.
  25. VIII. Daň.
  26. IX. Cid a papež.
  27. I. Spor v rodině královské.
  28. II. Hádka mezi bratry.
  29. III. Cid a doňa Urraca.
  30. IV. Zamora.
  31. V. Poselství.
  32. VI. Útěk a smíření.
  33. VII. Dva vítězi.
  34. VIII. Vražda.
  35. IX. Nářek vasalův.
  36. I. Po smrti Sanchově.
  37. II. Poslední zpověď.
  38. III. Vyzvání.
  39. IV. Pedro Arías.
  40. V. Otec.
  41. VI. Poslední průvod.
  42. VII. Odpověď Gonzala.
  43. VII. Souboj.
  44. IX. Don Alfonso.
  45. I. Přísaha.
  46. II. Poselství.
  47. III. Válečná porada.
  48. IV. Babieça.
  49. V. Sláva Cidova.
  50. VI. Král Bukar a Cid.
  51. VII. Dva meče.
  52. VIII. Testamentum militare.
  53. I. Hněv králův.
  54. II. Cid se loučí.
  55. III. Půjčka.
  56. IV. Alcocer.
  57. V. Cid Campeador.
  58. VI. Adofir de Mudafar.
  59. VII. Cid se loučí s Jimenou.
  60. VIII. Věštec.
  61. I. Obléhal tak Valencii
  62. II. „My dva budem jísti spolu
  63. III. Martin Pelaez se zarděl
  64. I. Příměří.
  65. II. Slyšení.
  66. III. Návrat z vyhnanství.
  67. Miramamolin.
  68. V. Vítězství.
  69. I. Zeťové.
  70. II. Lev.
  71. III. Cid zetě kárá.
  72. IV. Pomsta zeťů Cidových.
  73. V. Bol Jimeny a přísaha Cidova.
  74. VI. Cid od krále spravedlnost žádá.
  75. VII. Lavice maurská.
  76. VIII. Hněv Cidův.
  77. IX. Rozsudek.
  78. X. Vytáčky hrabat.
  79. XI. Tizona a Colada, meče Cidovy.
  80. XII. Konec sporu.
  81. XIII. Pomsta za Cida.
  82. XIV. Návrat bojovníků Cidových po vykonané pomstě.
  83. I. Sv. Petra zjevení.
  84. II. Závěť Cidova.
  85. III. Poslední chvíle.
  86. IV. Žal Jimeny.
  87. V. I mrtvý Cid boj vyhrává.
  88. VI. Pohřeb.
  89. VII. Mrtvý Cid a žid.
  90. VIII. Cida uctívání.
  91. IX. Cidův nápis náhrobní.