VII. Don Fernando.

Jaroslav Vrchlický

VII.
Don Fernando.

Pozorně don Fernand vyslech, Urracu, jak před ním kvílí, chorý na smrt, na svém loži dobrý král ten, ušlechtilý. RozlobilRozzlobil se nad tou řečí, mluvit chtěl, však neměl slova; i král musí umlknouti, když se žena drze chová. By však sebe upokojil, nutil se, cos promluviti, nějaké říc aspoň slovo, než dá pro vždy vale žití. „Kdybys pouze nářkem svojím smrt mou, dcero, polehčila, jistě by mne, bez pochyby daň tvých slzí občerstvila. Šílená však ženo, kvílíš pro nicotné lidské jmění, nezříš, že mým statkem v hrobě mimo rubáš, pranic není? Děkovati ještě musím zbytku žití, jenž mi zbývá, v čas by tebe varovala moje slova výstražlivá. 47 Umru-li, ku otci světla duch můj zamíří v svém letu, očistcem dost zlým mně byla rouhavá řeč tvojích retů. Bratřím svým chceš záviděti, a to neuvážíš ani, za dědictví povinností že jest jeho zachování? S rodinami, ty jsou chudé, sama tys, máš hojnost statků, ženám ctným se sluší vždycky, za valy dlít v boje zmatku. Jsi mé dítě, uznávám to, ale bujná, málo stálá, ovšem, když jsem zplodil tebe, ohnivější krev má plála. Máť tvá byla ušlechtilá, vychovala však tě kojná, proto řeč tvá lehké mysle nízkou vášní jen jest hojná. Řeklas: ,Půjdu v cizí země‘, údiv můj tím není větší, neb ten bezectný je v skutcích, kdo je takhle drzý v řeči. Abych však to, co jsi řekla drze, mohl zadržeti, další dodatek teď přidám ještě svojí ku závěti. 48 Nechci, abys chuda byla, jinak splníš, co jsi řekla, třeba rodu šlechetného, nevím, čeho bys se lekla. Zamoru chci dáti tobě dobře stráží obklopenou, neb jen pevné zdrží valy ženu jak ty, rozzuřenou. Nebo hodné mám tam lidi, tobě v ochranu i radu, věř jim plněplně, a když nouze, sáhni mému ku pokladu. Nahromaděn je tam v zámku, v mysli měl jsem tebe, děcko, užij podle rodu svého v době bídy z něho všecko. A kdo Zamoře tě vyrve, měj mou kletbu trestající!“ Rytíři kol řekli: „Amen!“ Sancho jen nic nemoh říci. 49
Básně v knize Cid v zrcadle španělských romancí:
  1. I. Cid se obraně práva zaslibuje.
  2. II. Stisk ruky.
  3. III. Rozhodnutí Cidovo.
  4. IV. Cid pomstu vykoná.
  5. V. Hlava za hlavu.
  6. I. Nářek Jimeny.
  7. II. Cid králem vyzván, by se zodpovídal.
  8. III. Král Cida námluvčím.
  9. IV. Sňatek.
  10. V. Kvasy a šprýmy.
  11. I. Stesk Jimeny.
  12. II. Nový stesk Jimeny.
  13. III. Starosti Jimeny.
  14. IV. Odpověd krále.
  15. V. Jimena matkou.
  16. VI. Doňa Urraca.
  17. VII. Don Fernando.
  18. I. Cid u krále.
  19. II. Pět králův Maurských.
  20. III. Zjevení sv. Lazara.
  21. IV. Výzev k boji.
  22. V. Coimbra.
  23. VI. Setkání v lese.
  24. VII. Rodrigo Diaz, zván Cid.
  25. VIII. Daň.
  26. IX. Cid a papež.
  27. I. Spor v rodině královské.
  28. II. Hádka mezi bratry.
  29. III. Cid a doňa Urraca.
  30. IV. Zamora.
  31. V. Poselství.
  32. VI. Útěk a smíření.
  33. VII. Dva vítězi.
  34. VIII. Vražda.
  35. IX. Nářek vasalův.
  36. I. Po smrti Sanchově.
  37. II. Poslední zpověď.
  38. III. Vyzvání.
  39. IV. Pedro Arías.
  40. V. Otec.
  41. VI. Poslední průvod.
  42. VII. Odpověď Gonzala.
  43. VII. Souboj.
  44. IX. Don Alfonso.
  45. I. Přísaha.
  46. II. Poselství.
  47. III. Válečná porada.
  48. IV. Babieça.
  49. V. Sláva Cidova.
  50. VI. Král Bukar a Cid.
  51. VII. Dva meče.
  52. VIII. Testamentum militare.
  53. I. Hněv králův.
  54. II. Cid se loučí.
  55. III. Půjčka.
  56. IV. Alcocer.
  57. V. Cid Campeador.
  58. VI. Adofir de Mudafar.
  59. VII. Cid se loučí s Jimenou.
  60. VIII. Věštec.
  61. I. Obléhal tak Valencii
  62. II. „My dva budem jísti spolu
  63. III. Martin Pelaez se zarděl
  64. I. Příměří.
  65. II. Slyšení.
  66. III. Návrat z vyhnanství.
  67. Miramamolin.
  68. V. Vítězství.
  69. I. Zeťové.
  70. II. Lev.
  71. III. Cid zetě kárá.
  72. IV. Pomsta zeťů Cidových.
  73. V. Bol Jimeny a přísaha Cidova.
  74. VI. Cid od krále spravedlnost žádá.
  75. VII. Lavice maurská.
  76. VIII. Hněv Cidův.
  77. IX. Rozsudek.
  78. X. Vytáčky hrabat.
  79. XI. Tizona a Colada, meče Cidovy.
  80. XII. Konec sporu.
  81. XIII. Pomsta za Cida.
  82. XIV. Návrat bojovníků Cidových po vykonané pomstě.
  83. I. Sv. Petra zjevení.
  84. II. Závěť Cidova.
  85. III. Poslední chvíle.
  86. IV. Žal Jimeny.
  87. V. I mrtvý Cid boj vyhrává.
  88. VI. Pohřeb.
  89. VII. Mrtvý Cid a žid.
  90. VIII. Cida uctívání.
  91. IX. Cidův nápis náhrobní.