PŘÍSLIB ZEMĚ

Marie Calma

PŘÍSLIB ZEMĚ
Předehra bouře větvemi sténá, prudké jsou jejich dotyky, nejvíc se chvěje v pospase větru bázlivé listí osiky. Nablízku země chvění se ztrácí, jisto je v jejím náručí, traviny, květy lehají na ni, ona i větru poručí, aby se ztišil v podrostu jejím, až nad ním vzlétne jako pták, aby jak chůva kolébal stébla a stromy jako severák. Z letících mraků vláha se spouští, krůpěje zemi pečetí, tisíce životů vzkříšeno jimi zvěstuje krásy početí. Na prsou země dech její cítím, statečné slyším srdce bít, za tisíc životů promarněných tisíci nových bude žít! 36