LÉTO

Marie Calma

LÉTO
Cesta tě volá do dálky, je to jak chvění touhy. Na mezích kvetou třezalky, nad hlavou mraků šmouhy. Sbíráš si písně na věnec, všechno se v hudbu mění. Kolem je lesů růženec, vesnice v kuropění. Okouzlen hledíš do kraje, jak mu ty barvy sluší – a víš, že všechno uzraje, i to, co dal tvé duši. 48