HORA VOLÁ

Marie Calma

HORA VOLÁ
Do mého lesa cesta se stmívá, jednou se po ní nevrátím. Donesu hoře přemíru hoře, skutečnost snem si ukrátím. Donesu stržím všechnu svou něhu, ať tam z ní květy vykvetou. Svlaženy v běhu potoky sněhu budou tam krásou rozsetou. A moje touha paprskem bludným v hlubinách těch se dotkne jich, s nimi se smísí, s nimi se vzkřísí a s nimi usne v závějích. 92