SMUTEK

Marie Calma

SMUTEK
Je smutek loď bludného Holanďana, bez výstražného světla nocí hnána na pustý břeh, kam tíhou leh’ do plachet vzdech. K hladině malomocí přikována, zakotví leda v smrti přístavech. Nad lodí smutku nevychází zrána a nezaplane slunce v západech. Příď rozedrána, bok jedna rána a mělký břeh je na písčitých smutku přístavech. Víc vraku podobna a strašidlu je, posádku mrtvou v mlhu zahaluje. Když kapitán je smutkem štván, k pokladu síly nikdy nedopluje. 98