PASTEL.

Jaroslav Vrchlický

PASTEL.
Z tuhého límce, z krajek pěny zde vystupuje šíje bílá, jak lilje květ svůj postříbřený by před měsícem nachýlila. Tón krajek bílý žloutnout zdá se, kde s ním se stýká úběl šíje, vše plá a svítí v sněžném jase až tam, kde tvoje srdce bije. Tam pouze, hádám to jen v snění, co jiný zlíbá v zmatku plachém, žár tvojí lásky v bouřném chvění sníh taví kol a barví nachem. Však žeh a plamen, žár a síla jsou v tuhý korset uvězněny, zkad šíje tvá se kloní bílá jak lilie květ postříbřený. 42