NA KNIHU BÁSNÍ LÉONA DIERXE.

Jaroslav Vrchlický

NA KNIHU BÁSNÍ LÉONA DIERXE.
Tvá píseň sladce zní a konejšivě, sluch netrhá mi bouře fanfarou, ni červem neodbytným nerve mozek. Jest jako z ambry drahý růženec, jejž s úctou ke rtům zvedá Moslemin a jehož zrna vůni dýchají a vidění a extatické sny. Jest jako lotosu ten bájný květ, jímž sladký úkoj plavcům zbloudilým ovládnul smysly s němou resignací. Čtu stále ve dne, v noci, zvláště v noci, a cítímcítím, vlna citu, myšlénky, jak s rhytmem v souzvuk jde a srdce tluk s tvým rýmem v tom, co život splývá v sen. 69