VĚČNÝ REFRAIN.

Jaroslav Vrchlický

VĚČNÝ REFRAIN.
List svadlý, který depce tvá noha, zticha šepce: zhynem! Květ aster na záhonu si vzdychne v léta sklonu: zhynem! Ve mlhy padající dí hvězda ku měsíci: zhynem! Ba vlna zahovoří ku sestře cestou k moři: zhynem! Dí máj v svém usmívání i léto ve svém plání: zhynem! 138 K zimě se jeseň chýlí, a z větrů strun to kvílí: zhynem! Ba srdce tvého tmavý a nestejný tluk praví: zhynem! Kyvadlo hodin zticha svým taktem stále vzdychá: zhynem! Sad květný, skála holá i kolo k dlažbě volá: zhynem! A dómy, štíty hradu zní o zmaru a pádu: zhynem! Tak prostorem a časy se valí chmurné hlasy: zhynem! Vlá růžemi i blínem a světlem jako stínem: zhynem! 139