II. SLOKY DO ALBUM.

Jaroslav Vrchlický

II.
SLOKY DO ALBUM.
(A. G.)
Dost těžkých ran na tvoje srdce padlo, však ono pod jich žehem neuvadlo, vždy svěžestí a vláhou dýchá, květ vzácný roste z něho v resignaci, květ lásky k všem ve oddanosti, práci, jak rosa nebes padá z ticha. Tak z ticha roste ten květ kouzla plný, jak v řece kruhy stále širší vlny zabírá jeho dech a vůně; vše podmaní tak sladký a tak svěží, neb trpitelů perla, soucit leží jak těžká krůpěj v jeho lůně. Ó, zachovej si v duši ten květ rosný a nikdo sladké nezloupí tě o sny, 106 i rozbit život tvůj jest básní; neb pouze ti, kdo mnoho vytrpěli, a v srdci přec jen studnu míru měli, v sled říci mohou: My jsme šťastní! 107