PROLOG.

Jaroslav Vrchlický

PROLOG.
[5] Tři Parky předou niť našeho žití, než v hlubinu se věčného nic zřítí. Kdys viděl jsem je v koutě snů svých kdesi; ta v sadě, u cest druhá, mezi lesy se třetí kryla; všecky velké stejně niť žití vedly prsty čarodějně, již první začla a přeťala třetí. Na luhu první. Samé nahé děti kol tančily ve květů pestrých třísni, vše bylo úsměvem, vše bylo písní a ona sama jako Vesna mladá po shonu tom se ohlížela ráda, přes bílá ňadra zlatý vlas jí splýval, víc odhaloval vděků, nežli skrýval. Jí v útlých prstech zlatá niť se chvěla, z tmy tryskla náhle, zda z jejího čela či z hloubky jejích očí – těžko říci. Vše bylo hravé, smavé, doufající, [7] vše svítilo, se lesklo v ranní rose; ty víš to, žežhulko, ty víš to, kose, ty mechu, víš to, netřesku v skal boku, ty šídlo v letu a ty srno v skoku! Tu s plesem, který úcta v bázeň ladí, já zbožně vzdychnul: „Zdrávo buď, ó Mládí!“ U prašné cesty dlela Parka druhá. Mdlou nohu schvátila jí cesta tuhá, ve tváři posud jará plála síla, jak velká Ceres, matka žití byla, u prsů viselo jí dítě, pilo; zrak těkal v dálku, zda by objevilo se kdesi křoví aspoň s trochou stínu. Hrsť plodů zvolna hnila v jejím klínu, niť šedá přes její se táhla vlasy, jež zlaté dosud znaly lepší časy; však v oku odvaha se leskla lvice, sval tuhý byl a žárem snědé líce mi dělo: Šťastný, kdekdo zde v boj se řítí, a já jsem pravil: „Budiž zdrávo, Žití!“ Ve tmavém hvozdě, ve vlhkých skal kruhu jsem viděl třetí. V matném rudém pruhu ve houšti slunce zvolna umíralo a krve sedlinou se býti zdálo. 8 vlkVlk v dáli vyl a sova houkla v hloubi, roj bludiček se zvedl v temném doubí a mezi nimi, fantom víc než žena, ta třetí týčila se vyděšená, cár hnáty kryl a v oku světlo haslo, jak bludička se na močále třáslo, niť v prstech kostnatých juž tiše stála, jak luny paprsk sinavý mdle hrála a znikala kdes v noci jejích očí. Vlas, šedý popel, na bedra se točí a třikrát zdrhnut ji jak zmije škrtí. Já neřek’ nic, já poznal tě, ó Smrti! 9
Básně v knize Kniha sudiček:
  1. PROLOG.
  2. MLÁDÍ.
  3. JARU.
  4. JABLOŇOVÉ KVĚTY.
  5. PANTOUM JARNÍ.
  6. CESTOU.
  7. NOČNÍ TICHO.
  8. JÁ MOTÝLŮ JSEM VIDĚL PĚT...
  9. MELODIE.
  10. PÍSEŇ V HORÁCH.
  11. CESTOU LESEM.
  12. ÚVODEM.
  13. OUVERTURA.
  14. NA KNIHU PÍSNÍ.
  15. PŘEMÍTÁM...
  16. PÍSEŇ.
  17. TYS PŘIŠLA!
  18. STARÝ ROMÁN.
  19. NOŽKA.
  20. JARNÍ SEDMIKRÁSE.
  21. PASTEL.
  22. LOGIKA LÁSKY.
  23. SYMFONIE LETNÍHO DNE.
  24. LILIE.
  25. KOHOUTI.
  26. TY OKAMŽIKY.
  27. PÍSEŇ.
  28. PÍSEŇ.
  29. PÍSEŇ.
  30. VEČER.
  31. PÍSEŇ.
  32. K VŮLI TOBĚ.
  33. NA KNIHU PÍSNÍ.
  34. VÁZY.
  35. POHÁR.
  36. BÁSNÍK A MOŘE.
  37. KUS POETIKY.
  38. NA KNIHU BÁSNÍ LÉONA DIERXE.
  39. DVA SONETY.
  40. NA PRVNÍ STRÁNKU BÁSNÍ MICHELANGELOVÝCH.
  41. MEZI PŘEKLÁDÁNÍM ŠI-KINGU.
  42. BALLADA – PŘÍPITEK
  43. NA STARÝ ALMANAH.
  44. PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI LECONTA DE LISLE.
  45. DĚTSKÁ.
  46. V JARNÍM DEŠTI.
  47. TATRMÁNEK.
  48. S VÝTISKEM ČESKÉ KRONIKY SVÝM DCERÁM.
  49. DĚTI ROSTOU.
  50. MILE.
  51. ANDĚLSKÁ LEGENDA VÁNOČNÍ.
  52. TICHÝ DŮM.
  53. I. (POD JEDNU PODOBIZNU.)
  54. II. SLOKY DO ALBUM.
  55. III. (V PAMÁTNÍK ASTRONOMA.)
  56. IV. (MARKÉTCE K....)
  57. V.
  58. VI.
  59. VII. (PÍSEŇ SVATEBNÍ.)
  60. VIII. VŽDYCKY!
  61. IX. SLOKY K SŇATKU.
  62. X. SOBĚ.
  63. KARANTENA.
  64. REFLEXE.
  65. STARÁ BÁJ.
  66. PÍSEŇ.
  67. HRŮZA PROSTORU.
  68. SMUTEK.
  69. VĚČNÝ REFRAIN.
  70. STARÝ ŽEBRÁK.
  71. RÁNA.
  72. DVA LÍSTKY ŠALVĚJE.
  73. SESTINA.
  74. SLOKY.
  75. MY NESMÍME BÝT DLOUHO ŠTASTNI!
  76. POD KRISTA MYSLBEKOVA.
  77. STÍN.
  78. ÚČTY.
  79. PŘÍRODĚ.
  80. MÍSTO PROLOGU.
  81. AKVAREL.
  82. PODZIMNÍ JITRO.
  83. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA.
  84. LIDSKÉ ŠTĚSTÍ.
  85. GHAZEL.
  86. VZDECH.
  87. PANTOUM BABÍHO LÉTA.
  88. AESOP.
  89. POKUŠENÍ.
  90. PŘÍMĚŘÍ.
  91. VEČER.
  92. SUSPIRIA.
  93. MEDITACE.
  94. PODZIMNÍ KRAJINA.
  95. FINALE.