I. (POD JEDNU PODOBIZNU.)

Jaroslav Vrchlický

I.
(POD JEDNU PODOBIZNU.)

Ty krásné ruce a ty bílé páže! Jak vše to svůdnésvůdné, a přec dětské k tomu. Kdo ráno stužky na nožkách ti váže a večer komu trháš je, ach komu? Ty drobné rtíky stvořené jen k smíchu, ten důlek v bradě, ten lehký stín v skráni, kdo smí ty vděky, krb když shasnul v tichu, ty všecky vděky držet ve své dlani? Je šťastný, zcela šťastný, milé dítě, jen jako já, jenž na obraz se dívám? Ó, líbejte se! – Čas letí tak hbitě. Jsem cvrček v krbu a vám k tomu zpívám. [105]