PODZIMNÍ KRAJINA.

Jaroslav Vrchlický

PODZIMNÍ KRAJINA. (MILOŠI JIRÁNKOVI.)
To byla malá zátoka, kam loďkou jsme zabočili... Po hrázi pár kroků a stoleté nás přivítaly stromy, ve kruhu stojící jak bdělé stráže mýtiny velké, sem tam prostoupené směsicí olšin, šípků, révy, chmele. Buk rozlehlý a stříbrolistý topol, pln rozsochatých haluzí a vrby jak v smutku schýlené nad úzkou strouhou, jež v krajích tisíci se smála vrbic růžovým květem. V středu vlhká hlína, a jako kůže vysvlečených hadů žní chmelných zbytky, ovětralé tyče tu na jehlance stály vyvršenyvyvršeny, o dubu mocné podepřeny větve, tam v neladu se rozházené tměly. 190 Tu půda sšlapaná, tam zelí, řípy se táhly ostrovy, tu zeleň šedá jak olivově lehce nadechnutá, tam ostře jedovatá, v proutí svlačců se vily bílé zvonce plné rosy. A podjeseně táhnul smutný parfum jak z listí vadnoucíhovadnoucího, z mokré hlíny, a z nahořklého balšámu, jímž plné kol břehy byly. Odlehlý kout celý jak Paradou byl severní pln dechů a divné poesie umírání. Výš nad vrcholky rozsochatých stromů jak stádo, jako velké karavany v dál putující oblaka se nesla, tu bílá jako ptáci pustin, šedá a namodralá, těžce fialová, tu plná světla a tu plná deště a všecka plna podivného kouzla, jímž pouze jeseň mluví ku mdlé duši. Jak únava to na všem spočívalo po práci odbyté, ne ona sytásytá, jež děkuje, že dílo s plným zdarem jest hotovo, však ona vyčítavá, jež ptá se proč a k čemu všecka práce? Nač starý plod mře, aby nový povstal? Nač za letem se žene nová jeseň? 191 Nač v změny spáru úpí svět a tvorstvo? A valná její olověná tíha na duši klesla jako těžké mračno, zkad nechce, nechce, nechce spadnout krůpěj osvěžné vláhy, které zvolna táhne nad krajinou a v rýhy brázd jen hází stín za stínem a odtáhne a zmizí. Stín v polích za ním, nikdy však stín z duše. 192
Básně v knize Kniha sudiček:
  1. PROLOG.
  2. MLÁDÍ.
  3. JARU.
  4. JABLOŇOVÉ KVĚTY.
  5. PANTOUM JARNÍ.
  6. CESTOU.
  7. NOČNÍ TICHO.
  8. JÁ MOTÝLŮ JSEM VIDĚL PĚT...
  9. MELODIE.
  10. PÍSEŇ V HORÁCH.
  11. CESTOU LESEM.
  12. ÚVODEM.
  13. OUVERTURA.
  14. NA KNIHU PÍSNÍ.
  15. PŘEMÍTÁM...
  16. PÍSEŇ.
  17. TYS PŘIŠLA!
  18. STARÝ ROMÁN.
  19. NOŽKA.
  20. JARNÍ SEDMIKRÁSE.
  21. PASTEL.
  22. LOGIKA LÁSKY.
  23. SYMFONIE LETNÍHO DNE.
  24. LILIE.
  25. KOHOUTI.
  26. TY OKAMŽIKY.
  27. PÍSEŇ.
  28. PÍSEŇ.
  29. PÍSEŇ.
  30. VEČER.
  31. PÍSEŇ.
  32. K VŮLI TOBĚ.
  33. NA KNIHU PÍSNÍ.
  34. VÁZY.
  35. POHÁR.
  36. BÁSNÍK A MOŘE.
  37. KUS POETIKY.
  38. NA KNIHU BÁSNÍ LÉONA DIERXE.
  39. DVA SONETY.
  40. NA PRVNÍ STRÁNKU BÁSNÍ MICHELANGELOVÝCH.
  41. MEZI PŘEKLÁDÁNÍM ŠI-KINGU.
  42. BALLADA – PŘÍPITEK
  43. NA STARÝ ALMANAH.
  44. PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI LECONTA DE LISLE.
  45. DĚTSKÁ.
  46. V JARNÍM DEŠTI.
  47. TATRMÁNEK.
  48. S VÝTISKEM ČESKÉ KRONIKY SVÝM DCERÁM.
  49. DĚTI ROSTOU.
  50. MILE.
  51. ANDĚLSKÁ LEGENDA VÁNOČNÍ.
  52. TICHÝ DŮM.
  53. I. (POD JEDNU PODOBIZNU.)
  54. II. SLOKY DO ALBUM.
  55. III. (V PAMÁTNÍK ASTRONOMA.)
  56. IV. (MARKÉTCE K....)
  57. V.
  58. VI.
  59. VII. (PÍSEŇ SVATEBNÍ.)
  60. VIII. VŽDYCKY!
  61. IX. SLOKY K SŇATKU.
  62. X. SOBĚ.
  63. KARANTENA.
  64. REFLEXE.
  65. STARÁ BÁJ.
  66. PÍSEŇ.
  67. HRŮZA PROSTORU.
  68. SMUTEK.
  69. VĚČNÝ REFRAIN.
  70. STARÝ ŽEBRÁK.
  71. RÁNA.
  72. DVA LÍSTKY ŠALVĚJE.
  73. SESTINA.
  74. SLOKY.
  75. MY NESMÍME BÝT DLOUHO ŠTASTNI!
  76. POD KRISTA MYSLBEKOVA.
  77. STÍN.
  78. ÚČTY.
  79. PŘÍRODĚ.
  80. MÍSTO PROLOGU.
  81. AKVAREL.
  82. PODZIMNÍ JITRO.
  83. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA.
  84. LIDSKÉ ŠTĚSTÍ.
  85. GHAZEL.
  86. VZDECH.
  87. PANTOUM BABÍHO LÉTA.
  88. AESOP.
  89. POKUŠENÍ.
  90. PŘÍMĚŘÍ.
  91. VEČER.
  92. SUSPIRIA.
  93. MEDITACE.
  94. PODZIMNÍ KRAJINA.
  95. FINALE.