PO KRISI MLÁDÍ

Antonín Sova

PO KRISI MLÁDÍ
Když sadem přejde bouře divá s vichřicí, s blesky zádumčivá, strom jeden z četných stromů těch rozražen bleskem k zemi leh’. Tak blesk čí duší také šleh’, ples pohasl na jeho rtech, ten chudé jaro na květ mívá, pták v holých větvích nezazpívá. A před jesení zoufalstvím, že zahanbí jej plodem svým lecjakýs prázdný, planý druh: rád měl by zimu s vichřicí, závěje věčné, tlumící krok každý, každý zvuk a vzruch. 130