IX. S BOHEM...

Josef Svatopluk Machar

IX.
S BOHEM...

Je marno vše: na brvách slzí tíha, šept sladkých slov i úsměv laškovný – mně v mysli leží čtená často kniha z veřejné jakés půjčovny. Když číst jsem začal, jak mi bilo v skráni, jak oči mé ty stránky hltaly! Tak tryskem šlo to naše milování a stránky jen se kmitaly! Já dočet... Pocit nadšení mě schvátil a hrd jsem byl jak zvítězivší král – za chvíle ty bych životem byl platil a krev svou za ně dal. A v pyšném tomto rozvášnění krve jdu v knihu znovu – bozi, jaký děs! Já viděl teď, co neviděl jsem prve, můj královský háv kles... Na stránkách něhy, poesie, vášně, scen neviných i pochyb, snů i muk – sled cizích prstů zjevil se mi strašně a otisk cizích ruk... 102