Mladý básník.

Mladý básník. Mladý básník.
I já jsem zrozen básníkem, i mně jest lýra dána – jen škoda, že ten nástroj můj nemá lepšího pána. Já malý jsem se narodil a plakal, že jsem malý, a budu plakat věčně snad – což platny moje žaly? Mně není Bohem souzeno, bych s velikány chodil, a proto věčně zůstanu tak, jak jsem se byl zrodil. To štěstí moje jediné, že jsem já básník mladý, že mohu dlouho, dlouho snad umírat ještě hlady; [7] že mohu ještě drahný čas své chromé verše robit a jedním dechem líbat svět a druhým naň se zlobit. To básnické mé nadšení, jež po rájích mne vodí, se věru jaksi podivně k té všední bídě hodí. Tu slastí rajskou opojen v zápalu svatém plesám – a hlady na to zmořený na lůžko bídy klesám. – – Mně útěcha jen jediná, že nikdo o mně neví; že nehrozí mně vavříny ni recensentů hněvy. Jáť v koutku svém jak cicada svou tichou píseň cvrčím a když mne zpívat omrzí, do kapsy lýru strčím. 8