Staré žaly – nové stesky.

Emanuel Züngel

Staré žaly – nové stesky. (1866.)
Byla jedna matka těžce sužovaná, stíhala ji krutě krutých losův rána. Byla jedna matka s sirotky po boku, s věčným v ňadrech žalem, s věčnou slzou v oku. *** Ještě na té hoře hrobní roste kvítí a již nová bouře v šírou vlast se řítí. Ještě na té hoře krve nach je znáti a již nové proudy musí půda ssáti. [167] Strašlivé se v Čechách rozzuřily boje, padaly jak klasy českých synův voje. Matko milovaná, jaké to máš štěstí, že i za jiného musíš rány nésti? *** Kdybych mohl, vlasti! na ňadru tě skrýti, chtěl bych s tebou odtud daleko zajíti. Jíti tak daleko, až bych došel kraje, kde svobody prápor jasným vzduchem vlaje. Tam bych s ňader složil svoji vlast předrahu a jí v srdce vložil zlatou naši Prahu. 168 Tam bych čárným kruhem drahou vlast obtočil, aby žádný cizák do ní víc nevkročil. *** NelkejNelkej, vlasti drahá, nelkej pro své děti, vždyť se krví jejich chrám tvůj znova světí. Vždyť jimi jen splácíš velké otcův viny, jenž cizáka zvaly v kraje Libušiny. Tiť nemohou v hrobě pokoje dojíti, že chtěli svůj věhlas z cizí číše píti. Tiť nemohou dojít nadzemského blaha, že na Tě poštvali úhlavního vraha. 169
Básně v knize Básně:
  1. Mladý básník.
  2. Mé Muse.
  3. Neznámé.
  4. Nejkrasší kvítí.
  5. Má milá.
  6. Maryšce.
  7. Triolet.
  8. Jak já bych miloval.
  9. Bázliví milenci.
  10. Ta láska!
  11. U jezera.
  12. Květy.
  13. Křížek po matince.
  14. Divoká poesie.
  15. Květ na drátu.
  16. Pomněnky.
  17. Znělky.
  18. Mým přátelům.
  19. Sny a skutečnost.
  20. Oblak.
  21. Chudobky.
  22. Našim horám.
  23. Rodinná kronika.
  24. Vznešená idea.
  25. Chudí duchem
  26. Mému národu.
  27. Veliký učenec.
  28. Můj sen
  29. Našemu lidu.
  30. České omladině.
  31. Celému světu.
  32. Zlatá Praha.
  33. Panstvu.
  34. Boj titanů.
  35. Smrt genia.
  36. Hadrnice.
  37. Zametač.
  38. Dělnická.
  39. Proslov k slavnosti 300leté památky zrozenin Shakespearových.
  40. Proslov k slavnosti Dante-ově v „Umělecké Besedě.“
  41. Proslov k památce Tylově dne 3. února 1886.
  42. Proslov k slavnosti svatojanské l. P. 1868
  43. Heřman Přerhof.
  44. Mánům Fügnerovým.
  45. Na oslavu 70. zrozenin otce Purkyně.
  46. Ke dni 14.června 1868.
  47. Vitali na uvítanou.
  48. Sokolu.
  49. Ke dni 28. září 1867.
  50. Velký pátek.
  51. Jaro.
  52. Bílá sobota.
  53. Ke dni 29. srpna 1867.
  54. Po válce r. 1866.
  55. Na prahu prvního desítiletí.
  56. Staré žaly – nové stesky.
  57. „Bděte a modlete se!”
  58. Koruna sv.Václava.
  59. Dvě povídačky.
  60. Od Balkánu.
  61. Z kraje bídy.
  62. Co tam vystavíme?
  63. Z Kostnice.
  64. Tam na východě.
  65. Memento mori!
  66. O lásce k vlasti.
  67. Zlý démon.
  68. Fueramus Austria quondam!
  69. Čert Němcem.
  70. Divoké znělky.
  71. Moldánky.