Na prahu prvního desítiletí.

Emanuel Züngel

Na prahu prvního desítiletí.
Žbluňk! – Zas jeden v lůno minulosti – devátý to s všemi hrůzami; Pán Bůh s námi: Pan Beust nad námi, a my dosud plni bujarosti! Mnohá naděj zatím odekvetla, mnohý „plaisir“ s vodou uplynul, nás však zloba času neodmetla – starý humor dosud nezhynul! Co se vystřídalo konštitucí, vládních systémů a ministrů, kapelníků, trub a registrů do cis, do dis – ticho! páni kluci. My jsme vedli svoji starou dále, koncert náš se cíle neminul: záští vřesk se ozývá nám k chvále – starý humor dosud nezhynul! [164] Dvakrát kryly na bojištích slávy šiky reků padlých rudou zem; dvakrát stejně krutým osudem jiných obětí tu lehly davy. Co jich v chladný stan se odebralo, co jich „skáplo“, pán kdy pokynul! Také nás to mnoho krve stálo, starý humor přec však nezhynul! Velkých věcí pro nás vykonáno, na sta dáno svobod, výsad, práv; financí přetrudný zlepšen stav, žeť jak v divadle „vše vyprodáno“. Celý aparát té naší „říše“ tak se valně k předu pošinul, žeť nám všechněm blahem kručí v břiše – starý humor náš však nezhynul! Nadarmo nás kdos tak ke zdi tlačil, až jsme do Moskvy se dostali. kdežto že jsme trochu výskali, týž nevrle pak se na nás mračil; nadarmo i pro věnce a válce činnost orgánů svých rozvinul – my jsme klidně otáčeli palce, nebť náš starý humor nezhynul! 165 Nezhynul a také nezahyne, dokud jediný tu ještě druh, dokud slovanský v nás žije duch spolu s láskou k vlasti Libušině. A byť se nám tlakem ke zdi tvrdé i proud slzí z očí vyřinul, nezaplaší přec smích s tváře hrdé – vždyť náš humor dosud nezhynul! 166
Básně v knize Básně:
  1. Mladý básník.
  2. Mé Muse.
  3. Neznámé.
  4. Nejkrasší kvítí.
  5. Má milá.
  6. Maryšce.
  7. Triolet.
  8. Jak já bych miloval.
  9. Bázliví milenci.
  10. Ta láska!
  11. U jezera.
  12. Květy.
  13. Křížek po matince.
  14. Divoká poesie.
  15. Květ na drátu.
  16. Pomněnky.
  17. Znělky.
  18. Mým přátelům.
  19. Sny a skutečnost.
  20. Oblak.
  21. Chudobky.
  22. Našim horám.
  23. Rodinná kronika.
  24. Vznešená idea.
  25. Chudí duchem
  26. Mému národu.
  27. Veliký učenec.
  28. Můj sen
  29. Našemu lidu.
  30. České omladině.
  31. Celému světu.
  32. Zlatá Praha.
  33. Panstvu.
  34. Boj titanů.
  35. Smrt genia.
  36. Hadrnice.
  37. Zametač.
  38. Dělnická.
  39. Proslov k slavnosti 300leté památky zrozenin Shakespearových.
  40. Proslov k slavnosti Dante-ově v „Umělecké Besedě.“
  41. Proslov k památce Tylově dne 3. února 1886.
  42. Proslov k slavnosti svatojanské l. P. 1868
  43. Heřman Přerhof.
  44. Mánům Fügnerovým.
  45. Na oslavu 70. zrozenin otce Purkyně.
  46. Ke dni 14.června 1868.
  47. Vitali na uvítanou.
  48. Sokolu.
  49. Ke dni 28. září 1867.
  50. Velký pátek.
  51. Jaro.
  52. Bílá sobota.
  53. Ke dni 29. srpna 1867.
  54. Po válce r. 1866.
  55. Na prahu prvního desítiletí.
  56. Staré žaly – nové stesky.
  57. „Bděte a modlete se!”
  58. Koruna sv.Václava.
  59. Dvě povídačky.
  60. Od Balkánu.
  61. Z kraje bídy.
  62. Co tam vystavíme?
  63. Z Kostnice.
  64. Tam na východě.
  65. Memento mori!
  66. O lásce k vlasti.
  67. Zlý démon.
  68. Fueramus Austria quondam!
  69. Čert Němcem.
  70. Divoké znělky.
  71. Moldánky.