Proslov k slavnosti Dante-ově v „Umělecké Besedě.“

Emanuel Züngel

Proslov k slavnosti Dante-ově v „Umělecké Besedě.“ (V květnu 1865.)
Kdykoli velducha nám slavit jesti, jenž v světě velké věci vykonal, vždy díme s povzdechem: Proč nebyl naším? Proč nebyl náš, ten bohův zvolenec, ten velký muž, jenž vlast svou miloval tak vroucně, že co psanec bloudil jí nemoha míjet ňadra matčina? Proč nebyl naším? – Vždyť ten jeho vzdech „Serva Italia!“ má stejně bolný zvuk, jako ten náš: „Serva Bohemia!“ Že stejné pak i naše hoře jest a stejné tužby, přání, povzdechy, tož cítíme to velké nadšení, jímž Ital slaví svého Dantea. Jak krásné jest, kdy možno cítiti, co blaží jiného, a rozplakat se cizím slzy v oku zachvěním! [129] krasšího není v světě souhlasu, než v milionech srdcí jeden cit a jedna velká v duších idea! Tak s námi jest, jenž k bohatýrům těm se stejným neseme vždy soucitem, kdož pro svou volnost v ruce drží meč. A takž i dnes nás duch ten obletá, jenž šestero již věků překonal, anižby zapomněl naň šírý svět. On v pravdě božskou bájí poutá nás a učí stejně krásu milovat, jak krásnou tu, však málo šťastnou vlast. Kdo také duchy ctít se naučil, tenť hoden, aby dědicem jich byl! 130
Básně v knize Básně:
  1. Mladý básník.
  2. Mé Muse.
  3. Neznámé.
  4. Nejkrasší kvítí.
  5. Má milá.
  6. Maryšce.
  7. Triolet.
  8. Jak já bych miloval.
  9. Bázliví milenci.
  10. Ta láska!
  11. U jezera.
  12. Květy.
  13. Křížek po matince.
  14. Divoká poesie.
  15. Květ na drátu.
  16. Pomněnky.
  17. Znělky.
  18. Mým přátelům.
  19. Sny a skutečnost.
  20. Oblak.
  21. Chudobky.
  22. Našim horám.
  23. Rodinná kronika.
  24. Vznešená idea.
  25. Chudí duchem
  26. Mému národu.
  27. Veliký učenec.
  28. Můj sen
  29. Našemu lidu.
  30. České omladině.
  31. Celému světu.
  32. Zlatá Praha.
  33. Panstvu.
  34. Boj titanů.
  35. Smrt genia.
  36. Hadrnice.
  37. Zametač.
  38. Dělnická.
  39. Proslov k slavnosti 300leté památky zrozenin Shakespearových.
  40. Proslov k slavnosti Dante-ově v „Umělecké Besedě.“
  41. Proslov k památce Tylově dne 3. února 1886.
  42. Proslov k slavnosti svatojanské l. P. 1868
  43. Heřman Přerhof.
  44. Mánům Fügnerovým.
  45. Na oslavu 70. zrozenin otce Purkyně.
  46. Ke dni 14.června 1868.
  47. Vitali na uvítanou.
  48. Sokolu.
  49. Ke dni 28. září 1867.
  50. Velký pátek.
  51. Jaro.
  52. Bílá sobota.
  53. Ke dni 29. srpna 1867.
  54. Po válce r. 1866.
  55. Na prahu prvního desítiletí.
  56. Staré žaly – nové stesky.
  57. „Bděte a modlete se!”
  58. Koruna sv.Václava.
  59. Dvě povídačky.
  60. Od Balkánu.
  61. Z kraje bídy.
  62. Co tam vystavíme?
  63. Z Kostnice.
  64. Tam na východě.
  65. Memento mori!
  66. O lásce k vlasti.
  67. Zlý démon.
  68. Fueramus Austria quondam!
  69. Čert Němcem.
  70. Divoké znělky.
  71. Moldánky.