Per aspera...

Vojtěch Pakosta

Per aspera...
Jsme jak ty kmeny bleskem obražené, jimž z lící zírá dlouhých útrap žal, v něž vichr duje, praží slunce pal, jež vlny třísní, zlobou rozpěněné. Jsme jak ty chatky v horách rozptýlené, jimž skývu hledať v tvrdé hrudi skal, v něž nenasytný by je pochoval, v svém jícnu příval, s hor se rozežene. Leč bouře stromy v zemi zakoření; ať z ruky bratra nebo z ruky cizí, probouzí sílu vždy jen břemen tíže. Bůh vložil na nás útrap těžké kříže, a dal nám projít ohněm utrpení, že z nás chtěl míti jenom zlato ryzí. 35