Písmena.

Antonín Klášterský

Písmena.
Co život mi, co osud skytá a v moji duši znamená, je jak ta ve kmen stromů vrytá a vyřezaná písmena. To značí – a tam křížek bývá – že někdo v lesa stínu kles’, a v jiných lásky cit se skrývá dvou lidí, již se vedli v les. Těch památek co vidím v lese a najdu je i po letech, strom stár je, sotva hlavu nese, však mnoho vyčtu z písmen těch! Mech s lišejníkem na kmen sednou, a hořký úsměv na ústa, však co v ten kmen je vryto jednou, to nikdy více nesrůstá. 16 Ať blesk jej nebo topor skruší, ať pod let padne břemenem, on padne ve své lesní hluši s tím starým svojím písmenem. 17