Jdou děti ze školy.

Antonín Klášterský

Jdou děti ze školy. – Panu V. Dlouhému –
Jdou děti ze školy, hrnou se jásajíce, jak hejno ptačátek, když otevře se klec; je krásno z čítanky povídky čítat sice, však nivou běhati, to krásnější je přec. Teď domů poběhnou, vše švitoří a plesá! Ty děti přespolnípřespolní, jak zpěvných ptáků tah, kus půjdou po polích a potom přes kus lesa při záři odpůldne po vlhkých pěšinách. A cestou vesele si prozpěvovat budou, to trochu zaběhne si pro motýla kdes, to zlatý luční květ si sváže v kytku chudou, a časem usednou na douškou vonnou mez. Již kolem na všecky se rozprchnuly strany a běží v zástupu a s nimi žert a smích, jen jeden za nimi hoch kráčí zadumaný, to pilný čtenář je, tak smuten vždy a tich. 129 A vyšel před vrátka učitel ustaralý, a slunce zlatý svit mu šlehl na čelo, tak dlouho za nimi se díval do té dáli, až z očí poslední mu také zmizelo... 130