Lesy šumí.

Antonín Klášterský

Lesy šumí.
Kráčím lesem. Lesy šumí. Jako když se baví, nachylují důvěřivě stromy k sobě hlavy. Sosna k dubu uklání se, buky k mladé jedli, jakoby to nejtajnější, sladký hovor předly. A to listí letos nové! vV celé lesní stráni to je ruchu, to je šumu, to je povídání! Pode kmeny, pod borůvčím staré listí hnije, a můj každý kročej lesem hlouběj zatlačí je. A tu vzdychne, jak by šlo to z hloubky samé země: Šum si, šum jen, bujný liste, však též spadneš ke mně! 25