V mechu.

Antonín Klášterský

V mechu.
Jak na mechu jsem ležel tich, tu krásný motýl kol se mih’ a kroužil kolem stále; já motýla jsem chytit chtěl, však pak jsem řekl: Je ho žel! Nač zlomit křídlo, setřít pel? A motýl letěl dále... Kol kvetl mnohý krásný květ, jen vztáhnout ruku, mohl hned jsem vyrvati jej skále; však já jsem řekl: Jsi tak mlád, kde zkvet jsi, dokveť, nač tě rvát? Ó jistě máš svou zemi rád! A květy kvetly dále... Pak, jen jsem přivřel mdlobou zrak, myšlénka přišla, krásna tak a mohla mou být v mále; já moh’ ji zavřít v píseň svou, však řek’ jsem: Co ti slova jsou, jsi hudbou, září, snem a hrou! A snil jsem v mechu dále... 20