Píseň.

Antonín Klášterský

Píseň.
Půjdeme, půjdeme pospolu v slunečním plápolu léta do polí, kde tolik koukolu a tolik modrých chrp zkvétá. Mateří douškou voní mez, půjdeme měkce tak po ní, budem se pospolu dívat dnes, večer jak na zem se kloní. Od lesa povane vlídný chlad do tíhy parné a dusné, umlkne nebe, pták půjde spat, při písni cvrčků kraj usne. V taženém stíny pak na voze letní noc lahodná sjede, budem se dívati k obloze, do dáli modravě šedé. 139 Tiché se blesky zaskvějí, jako když někdo meč tasí, a ty tvé oči nadějí na krásné, na krásné časy... 140