OBLAKA.

Emanuel Lešehrad

OBLAKA.
V zrcadle vidím vlas svůj šedivý... Mé srdce mlčí, nic se nediví. Vichřice přešla. Nebe se jasní. Budou to dnové tiší a krásní? Přinesou teplo; trochu jen štěstí, by mohly bílé květiny kvésti? Oblaka bledá, jež v dáli jdete, oblaka bílá, jedno mi rcete: Vichřice přešla. Nebe se jasní. Budou to dnové tiší a krásní? 45