DŘEVĚNÝ PANÁK A TANEČNICE.

Emanuel Lešehrad

DŘEVĚNÝ PANÁK A TANEČNICE.
– Milé dítě, pojďte hbitě na rejdiště mezi nás, naše prima ballerina bude učit tančit vás. Kdo chce žíti, musí chtíti, jinak musí v koutě shnít; kdo je smělý, tomu celý svět se musí otevřít. Kdo chce štěstí, musí lézti, štěstí roste na hoře; venku svítí, tisíc kvítí, tma je vždycky v komoře. 70 Snění mate tisíckráte, snění vodí do nebe; život nutí bez perutí hledět mužně před sebe. – Nechte vy mě spáti v zimě, nedbám vašivaší morálky; nechť jen svítí venku kvítí, mně se nechce do války. Pro mne není světlo denní; mnoho zdaru přeji vám; škoda rady, já už tady život smutně dokonám. 71