ZEMĚ SNŮ.

Emanuel Lešehrad

ZEMĚ SNŮ.
Naše duše byly svadlé jako listí s jilmů spadlé ležící vod na zrcadle...
Na silnici leží zasmušilé stíny. Noc a hroty věží trčí z rozvaliny. Tiše jdeme spolu podle strmých strání, krajinami bolu. Jak je zem ta sirá! Hle: jak večer sklání peruť netopýra... 92