VEČER.

Emanuel Lešehrad

VEČER.
Světice bledá mne skrývá v hvězdnatém plášti. V srdci vánek mi zpívá. – Prchněte záští! Myšlénky zvolna se taví v temnotě chladné; měsíc chorý a plavý v oblacích vadne. Pohádka duši mou vede setmělou síní do tmy kalné a šedé... Smutno je nyní!..nyní!... 86