NEVER MORE.

Emanuel Lešehrad

NEVER MORE.
Až odejdete v cizí dál, tu pocítím teprve žal, že jsem vás nedost miloval.
Ach, juž nikdy, nikdy více. Ba, tys chtěla mne mít ráda: Šli jsme spolu, netušíce, jak se souží srdce mladá. Ale nyní – jsme tím vinni! Příliš hluboko jsme zřeli v naše nitro obnažené, zatím, co se v prsou chvěly touhy vášně, bezejmenné. Nyní chladné žití vadne. Zakryj svoje svěží líce, zakryj svoje čistá ústa, nebudu jich líbat více; moje duše je už pustá. Nechci šálit nech, se vzdálit. 97 VždytVždyť mně je tě, děcko, líto, že jsem zničil mládí tvoje, slyšíš, probůh, odpusť mi to: zoufalé jsou srdcí boje. Teď však temně nechoď ke mně! 98