Ballata.

Jaroslav Vrchlický

Ballata. – JUL. ZEYEROVI. –
Jak čínský krepon v okně kraj mi leží. Les tmavý, nebe ostré, táhlou čarou se kopce rýsují mdlou noční parou a s měsíce jak samé stříbro sněží. Vše v polosvětle se tak divně třese: na vlnách matné měsíčné ty blesky, ty tmavé stíny ostré, pruhovaté, ba věru, ani kraj to není český. Chtěl teď bych státi o samotě v lese a na stromy se dívat černošaté, jak hvězdy se v nich třesou, plody zlaté! V kraj pohádek tak bizarní a sladký bych dítětem chtěl zpátky! – Jak čínský krepon v okně kraj mi leží. 53