MARYČKA MAGDÓNOVA

MARYČKA MAGDÓNOVA
Šel starý Magdón z Ostravy domů, v bartovské haryndě večer se stavil, s rozbitou lebkou do příkopy pad. Plakala Maryčka Magdónova. Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil. Podle šla starého Magdóna vdova. Na Starých Hamrech pět vzdychalo sirot, nejstarší Maryčka Magdónova. Kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti? Budeš jim otcem a budeš jim matkou? Myslíš, kdo doly má, má srdce taky, tak jak ty, Maryčko Magdónova? Do Venger les táhne markýze Géra. Otcové když v jeho robili dolech, smí si vzít sirotek do klínu drva, co povíš, Maryčko Magdónova? Maryčko, mrzne a není co jísti... Maryčko, na horách plno je dřeva... Burmistr Hochfelder potkal tě v noc. Má mlčet, Maryčko Magdónova? R, T 1899, Aa – oddíl Putování Těšínskem (viz č. 10). 1 z Pětvaldu Ac, B 1 (kde v autorově exempláři je přece lépe z Ostravy); od Ostravy D 7–; 2 harendě T–; 3 lebkou z ní vyletěl ven D 7–; 5 v koleje (!) T–; 6 Pod vozem zhynula Magdonova vdova (H) T–Aa; shasla Magdonova Ab; v Ak uveden v. 6 dvakrát (znění Herbenovo i oprava Bezručova), verš 7 proto vypadl; vepsán básníkovou rukou s opraveným slovesem; 7 pět vzlykalo Ak–; 9 dá chleba Ac–; 11 také D 7–; 12 jako T–D 5; 13 Na blízku les (H) T–Aa (B. proti tomu protestoval v dopise 1899); Bez konce jsou lesy markýze Ab a dopis z r. 1899–; 13 Gera D 4–; 14 v jeho pobiti (!) T–E 2, E 4–; 18 Na horách plno (H) T Aa; Na horách, na horách plno Ab a dopis 1899–; 19 Hochfelder viděl tě sbírat T–; Burmistr Marchfelder B 3; 19–20 sbírat, /
98 Cos to za ženicha vybrala sobě? Bodák má k rameni, na čapce peří, drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku, půjdeš s ním, Maryčko Magdónova? Cos to za nevěstu? Schýlená hlava, fěrtoch máš na očích, do něho tečou hořké a ohnivé krůpěje s lící... Co je ti, Maryčko Magdónova? Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku jízlivou budou se smáti ti řečí, se synky díve se Hochfelder žid. Jak je ti, Maryčko Magdónova? V mrazivé chýši tam ptáčata zbyla, kdo se jich ujme a kdo jim dá jísti? Nedbe gróf bídných. Co znělo ti v srdci po cestě, Maryčko Magdónova? Maryčko, po straně ostré jsou skály, podle nich kypí a utíká k Frydku šumivá, divoká Ostravice. Slyšíš ji, Maryčko Magdónova? Jeden skok nalevo, po všem je, po všem. Černé tvé vlasy se na skále chytly, bílé tvé ruce se zbarvily krví, s Bohem buď, Maryčko Magdónova. Na Starých Hamrech vzad na svatém poli bez křížů, bez kvítí krčí se hroby. Tam leží bez víry samovrazi. Tam leží Maryčka Magdónova. má (H) T–; sbírat, / Má (!) D 2–D 5; 26 do ně (!) R; tekou (H) T–; 27–8 lící, / co T–; 30 jizlivou D 10–; 31 ze síňky uzří tě (H) T–; uzří tě Marchfelder B 3; 33 chyši D 4–D 9; 34 dá chleba D 7–; 35 Nedbá pán bídných (H) T–; ti v duši E 2–; 38 Frýdku Aa–Ac; 40 ji, rozumíš, děvucho z hor? Ak–; 44 Magdonova! (H) T–; 45 Hamrech na hřbitově při zdi A–.
99 [12]