POLSKÁ OSTRAVA

POLSKÁ OSTRAVA
Jsem Polská Ostrava, však lidu moravského. Bez dýmu žila jsem let dlouhých na tisíce, van ostrý letěl v důl s hřebene kopce mého a čistá, průhledná šuměla Ostravice. V mé sešli hlubiny, lampy světlé za pasem, žil těžných našli směs, co nitrem mým se vinou, dým nebe zahalil, kam věky hleděla jsem, a pece vysoké se zdvihly nad Lucinou. Když kraj se proměnil, zvuk změňme jména Tvého! – dí tvoji konšelé z západu ku posledku. JSEM POLSKÁ OSTRAVA NÁRODA MORAVSKÉHO! Přibylec nadutý jen mění jmena předků! MORAVSKÝ NÁRODE, nedej mi jmena krásti! Řeč sladká těšínská znět bude sladkým hlasem, až vtáhneš v radnici, až TY tam budeš vlásti, mé jmeno vrátíš mi, co věky nosila jsem! R, [R 1], D 3 – s Lazy (viz č. 56) mezi Dombrovou a Úspěch. 1 šak (!) D 3, 6 žil černých D 3–; 9 Tvého, D 6–; od D 6 dodány uvozovky; 10 ze západu k posledku D 7–; Dí (!) R, přidáváme pauzu před dí; 12 přibylec lhostejný jen D 3–; 12a–12h Přibylec nadutý národa jazyk psuje: / On švarné Lucině sází háček na hlavu, / on nezná Karviné, on Karvín ji jmenuje / a gminu Dombrovou on křestí na Doubravu. // Učenec kožený, jemuž je život cizí, / ve středu sedí knih, tak jako pauk u dachu, / na mapě zakreslí, kde moravský lid zmizí, / falešné hranice a nadává nám Lachů. D 3–; 12d Dombrovu D 4–; 13 Moravský národe zrušeny verzálky D 3–; 12, 13, 16 jméno D 3–; 13 jména bráti. D 3; bráti! D 4–; 15 budeš státi D 3–; 16 jsem. D 3–.
212 [79]