[EPILOG]

Petr Bezruč

[EPILOG]
Na kmen svůj myslíš hynoucí a tlící. Co, vypovíš ten útisk nekonečný, jak hraje všemi barvami a vidmy? Šlechetnými s lidmi se setkáš v žití – nemáš víc co říci. Slezské číslo v Knihovničce Času č. 35, přetisk v Paralipomenech II (1938)
241