VRBICE

VRBICE
Pod Bohumínem, kde dozněla mých dědů řeč, a mezi Hrušovem, fabrika panská kde kouří, fabrika Prusů, kde dýcháme zticha a ztěžka, ležíš ty dědino chudobná s dřevěným chrámem. Zapadlé domky, kde po střechách mechy se plazí, ve čtyrech topolech na kříži Kristus. Tak vrazili v čelo mi trnovou korunu při Bohumíně, přibili ruku mi v Ostravě, v Těšíně v srdce mne bodli, z Lipiny ocet mi podali píti, při Lysé nohy mi probili hřebem. Jednou, ó jednou ty pro mne si přijdeš, tmavá a tichá ty děvucho, bezlesklých vlasů, co mák nosíš v ruce. Noc přijde bez konce, noc slitování, dál bude bič znít, dál budou nás dávit, pod Bohumínem a v Hrušově, v Lipině, v Bašce, já to víc neslyším, co je mi po tom, co je mi po všem. R, R1, B 1 – vsuvka (viz č. 43) za Pělvald II. R tři odstavce (v. 1, 7, 12), od B 1 nečleněno do odstavců. 2 fabrika rudá kde kouří R 1, B 1–; kde dýme D 9–; 3 fabrika panská, kde dýcháme těžko a ztěžka R 1, B 1–; 4 ležíš, má dědino, s dřevěným R 1, B 1–; 5 na střechách R 1, B 1–; 6 čtyřech B 1, B 2; topolích D 6a–; 9 mně v Ostravě R 1, B 1–; 10 octu R 1, B 1–; 12 ach jednou D 7–; 13 ty děvucho temných a bezlesklých očí R 1, B 1–; 15 vypuštěn R 1, B 1–; 16 znět D 5–; 17 v Hrušově, v Lutyni R 1, B 1–; 18 po tom – R 1, B 1–D 5.
161 [50]